21 C 69/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru s výší úvěrového limitu [částka]. Při uzavření smlouvy byla úvěruschopnost žalovaného ověřena prostřednictvím údajů poskytnutých žalovaným, které byly ověřeny a lustrací žalovaného v registrech. Žalovaný se zavázala načerpaný úvěr splácet splátkami po [částka]. Následně byl žalovanému navýšen úvěrový limit na částku [částka]. Splátka byla sjednána na částku [částka]. Žalovaný se rovněž zavázal platit pojištění 0,65 % měsíčně s aktuálního dluhu. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný celkem načerpal částku [částka], přičemž žalobkyni vrátil částku [částka]. Dluh žalovaného sestává z jistiny ve výši [částka], úroků [částka], nákladů [částka] a nákladů za upomínky [částka]. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván. 2. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, výpočtu příslušenství, sazebníku a všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu, na základě které se mu zavázala poskytnout úvěr s výši úvěrového limitu [částka]. Úvěr měl být splacen splátkami po [částka]. Úrok byl sjednán ve výši [anonymizováno] ročně. Z výpisu z čerpání vyplývá, že žalovaný celkem načerpal částku [částka]. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením více jak 2 splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně odstoupit od smlouvy. Stranami byl sjednán poplatek za 1. upomínku 150 Kč, poplatek za další upomínku 300 Kč a poplatek pro případ ukončení smlouvy 1 000 Kč. Z odstoupení od smlouvy a poštovního podacího archu vyplývá, že žalobkyně od smlouvy k [datum] odstoupila. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný má příjem [částka] a jeho výdaje jsou tvořeny výdaji na bydlení ve výši [částka]. Z předložené listiny není patrno, že by žalobkyně jakýkoliv údaj o žalovaném ověřovala. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 7. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného, neboť v tomto směru nebyl předložen žádný doklad. Žalobkyně se v tomto směru omezila na údaje zjištěné od žalovaného. Nepožadovala po žalovaném doložení nákladů na bydlení, ale ani dalších nákladů, jako třeba vyúčtování za telefonní služby, za internet apod., přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaný neměl, když mobilní telefon a internet má většina obyvatel. Ač žalobkyně tvrdila, že ověřovala příjem žalovaného, tak v tomto směru nepředložila jediný doklad. Tomuto tvrzení pak navíc odporuje i listina předložená žalobkyní, ze které vyplývá, že ověřeno nebylo nic. V tomto směru měl soud v úmyslu poučit žalobkyni při jednání (§ 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř.). Žalobkyně se však jednání nezúčastnila a toto poučení se tak připravila. Žalobkyně tak své břemeno důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla. 9. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 10. Žalovaný však žalobkyně převzal částku [částka], přičemž jí dosud vrátil pouze [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tak že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.