214 C 138/2022-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení předmětné částky s 8,25% úrokem z prodlení od 10.11.2020 do zaplacení, svoji žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovanou dne 13.10.2020 smlouvu o úvěru, dle níž jí poskytla částku 1 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 455,60 Kč do 9.11.2020. Úvěruschopnost žalovaného byla zjišťována lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CRKI, RUCB, žalobkyně k této skutečnosti nenavrhla žádné další důkazy. Pokud by soud neuznal její nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala, aby byl nárok v části jistiny žalované částky posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení za situace, kdy původní věřitel převedl částku 1 500 Kč na účet žalované č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne 23.11.2022. 4. Žalobkyně předložila smlouvu ze dne 10.10.2020, dle níž společnost [právnická osoba] poskytla žalované pod jejím [příjmení] úvěr ve výši 1 500 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 455,60 Kč do 9.11.2020. 5. Z historie transakcí soud shledal, že původní věřitel poukázal dne 13.10.2020 na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 1 500 Kč, ze zprávy [právnická osoba] ze dne 4.10.2022 vzal soud za prokázané, že majitelem předmětného účtu je [jméno] [celé jméno žalované], přičemž dispoziční právo k účtu mimo majitelky měla v období od 13.10.2020 [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalované], dne 13.10.2020 byla na předmětný účet připsána částka 1 500 Kč. 6. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek, jež byla uzavřena dne 11.1.2022 mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení původního věřitele ze dne 20.1.2022 o postoupení pohledávky žalované. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 10. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 20.1.2022 spolu s podacím lístkem z téhož dne vzal soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovanou o zaplacení dluhu do 3 dnů. 13. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý den po odeslání. 14. Protože žalovaná převzala částku 1 500 Kč a do této částky se bezdůvodně obohatila, je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne 28.1.2022. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). 15. S ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru byla žaloba co do zbytku zamítnuta, což obráží výrok II. rozsudku. 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., oba účastníci měli ve věci stejný úspěch. 17. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 400 Kč, protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, je žalobkyně povinna podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, doplatit soudní poplatek v částce 600 Kč.