215 C 56/2022 — Okresní soud v Kladně

1. [právnická osoba], se, prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podaného u Okresního soudu v Kladně dne 17. března 2022, domáhala na žalovaném [celé jméno žalovaného] zaplacení částky 4 736 Kč s příslušenstvím sestávající z nesplacené jistiny ve výši 2 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 600 Kč, poplatku za poskytnutí ve výši 2 136 Kč a také příslušného zákonného úroku z prodlení. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do 27. listopadu 2021, a to včetně sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru, tuto svou povinnost však porušil. 2. Platební rozkaz nebyl zdejším soudem vydán z důvodu pochybností o oprávněnosti pohledávky žalobkyně. 3. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobkyní nijak nevyjádřil ani neučinil žádné z jejích tvrzení sporným, a rezignoval tak na svoji obranu v této věci. 4. Soud věc projednal v ústním jednání, k němuž řádně předvolal žalobkyni i žalovaného, kteří se jej však nezúčastnili, přičemž žalobkyně se omluvila, aniž požádala o odročení jednání, a žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud ho tak nemohl žalobkyni poučit ve smyslu § 118a občanského soudního řádu o nutnosti označení důkazů k prokázání svého tvrzení o tom, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, neboť takovéto poučení je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen toto poučení sdělovat účastníkovi jiným způsobem ani odročovat kvůli němu jednání ve věci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, spisová značka 28 Cdo 3665/2009). Soud proto jednal proto v nepřítomnosti obou účastníků ve smyslu § 101 odstavce 3 občanského soudního řádu, kdy vycházel z obsahu spisového materiálu a ze všech provedených důkazních prostředků. 5. Soud provedl v řízení dokazování níže uvedenými listinami, z nichž vzal za prokázané následující skutečnosti. 6. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo prokázáno oprávnění žalobkyně podnikat mimo jiné v oboru poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 7. Z předsmluvní informace a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku dne 25. října 2021, soud prokázal, že na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnut žalovanému do čtyř pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy bezúčelový úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit do 30 dnů, s možností prodloužit za poplatek splatnost o 15 dnů. Společně s tím se zavázal zaplatit úrok ve výši 39 % ročně a poplatek za poskytnutí ve výši 496 Kč, a celkem tak měl žalovaný uhradit částku 2 560 Kč. Pro případ prodlení se splacením bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat po žalovaném náhradu všech nákladů vzniklých v důsledku prodlení, náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 450 Kč za první upomínku po sedmi dnech prodlení a ve výši 650 Kč za druhou upomínku po dvaceti dnech prodlení, inkasní poplatek ve výši 1 500 Kč a také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. 8. Z formuláře k posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo prokázáno, že je bezdětný, má příjem 18732 Kč měsíčně a jeho měsíční výdaje za bydlení, osobní potřeby a jiné půjčky představují celkem 13 972 Kč. V rámci pre-skóringu žalobkyně tak žalovaný dosáhl 363 bodů, kdy minimem pro poskytnutí úvěru bylo 355 bodů. Nutné životní minimum žalobkyně stanovila na částku 3 860 Kč měsíčně a testovala také možné negativní scénáře. Při ověřování v registrech žalobkyně konstatovala, že žalovaný není veden v evidenci exekucí ani v insolvenčním rejstříku, nemá kradený doklad a v registru REPI má dvě otevřené smlouvy bez vymáhání, kdy celkem je po splatnosti částka 6 375 Kč. 9. Z výpisu z Centrální evidence exekucí soud prokázal, že k žalovanému nebyly nalezeny žádné exekuční tituly. Z výplatního lístku žalovaného bylo prokázáno, že pracuje jako kuchař u Adam´S Bar§ [právnická osoba], a jeho průměrný čistý příjem za měsíce červenec až září 2021 byl 18 732 Kč. 10. Z potvrzení o provedených platbách bylo prokázáno, že dne 25. října 2021 byla na účet žalobkyně poukázána z účtu žalovaného číslo [bankovní účet] částka 1 Kč a téhož dne žalobkyně odeslala na tentýž účet žalovaného částku 2 000 Kč. 11. Z rozpisu účelně vynaložených nákladů soud prokázal, že žalobkyně vyčíslila své náklady na částku 450 Kč za první upomínku, na částku 650 Kč za druhou upomínku a na částku 1 500 Kč za náklady inkasa. 12. Z upomínek ze dne 6. prosince 2021, ze dne 20. prosince 2021 a ze dne 29. prosince 2021, jejichž doručení do sféry žalovaného je dokládáno poštovními podacími lístky, soud prokázal, že žalovaný byl o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínán. 13. Po zhodnocení shora provedeného dokazování soud prokázal následující skutkový a právní stav věci. 14. Smlouva o úvěru ze dne 25. října 2021, byla žalobkyní [právnická osoba], a žalovaným [celé jméno žalovaného] uzavřena podle § 2395 občanského zákoníku. Na jejím základě poskytla žalobkyně na účet žalovaného částku 2 000 Kč, kterou byl žalovaný povinen žalobkyni splatit do třiceti dnů spolu s úrokem a poplatky v celkové výši 2 560 Kč. Svou povinnost však žalovaný nesplnil, a do dne podání žaloby ničeho nezaplatil, přestože k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván. 15. Soud při svém rozhodování postupoval podle následujících právních předpisů platných v době porušení povinnosti, a proto též rozhodných pro posouzení a rozhodnutí v projednávané věci. 16. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 19. Podle § 86 odstavce 1 zákona číslo 257/2016 Sbírky, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle § 87 odstavce 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavcem 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 22. Soud na základě shora provedeného dokazování uzavřel, že výše specifikovaná smlouva o úvěru byla uzavřena v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný ji neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti či samostatného výkonu povolání, ale právě jako spotřebitel. 1. Žalobkyně tvrdila a dokládala, že před uzavřením smlouvy řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím jeho