221 C 187/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž žalovanému byla fakticky poskytnuta částka [částka] a částka [částka] byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného, neboť zkoumala a ověřovala výši příjmu žalovaného a stran nákladů vycházela z normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně dále vycházela z výše existenčního a životního minima. Dále žalobkyně lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem 21,05 % ročně splácet v 40 měsíčních splátkách po [částka]. Celková cena úvěru tak činila [částka]. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel Kč. Žalobkyni tak v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] představujících poplatek [částka] za každou odeslanou upomínku. Dále žalobkyně vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty za opožděné splátky ve výši [částka]. Jelikož žalovaný úvěr řádně a včas neplatil, byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru a z neuhrazených splátek, která činí [částka]. Dluh žalovaný neuhradil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván. Žalovaná částka tak sestává z dlužné jistiny 26 136, dlužných splátek [částka], účelně vynaložených nákladů [částka], smluvní pokuty za opožděné splátky [částka] a smluvní pokuty po zesplatnění ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum]. Žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se na jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“)). 3. Ze smlouvy o úvěru včetně příloh, tabulky umoření a úvěrových podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž částka [částka] představovala provizi zprostředkovatele. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 21,05 % ročně, a to v 40 měsíčních splátkách po [částka], splatných 20. dne v každém kalendářním měsíci. Ze zprávy banky a potvrzení o transakci vyplývá, že dne [datum] žalobkyně vyplatila žalovanému částku [částka]. Téhož dne pak byla vyplacena jiné osobě částka [částka]. Pro případ prodlení žalovaného bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] za každou odeslanou upomínku. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka]. Pro případ zesplatnění úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Z upomínek a z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení. Z posouzení úvěruschopnosti, výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z účtu žalovaného, výplatních lístků, statistiky rodinných účtů, výše normativních nákladů na bydlení, životního a existenčního minima, bonity smlouvy, žádosti a výdajů na konečnou spotřebu domácnosti bylo zjištěno, že žalobkyně lustrovala žalovaného s negativním výsledkem v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Žalobkyně od žalovaného zjistila, že žalovaný má příjem ve výši [částka], přičemž žalovaný doložil za říjen 2020 příjem ve výši [částka] výdajů pak vycházela žalobkyně z normativních nákladů na bydlení ve výši [částka], životního minima [částka] a nezabavitelné částky [částka]. Ke dni [datum] měl žalovaný na účtu zůstatek [částka]. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 7. Dle ust. § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů vyplývá, že žalobkyně řádně neověřila úvěruschopnost žalovaného, neboť stran jeho příjmů ověřila výši příjmu žalovaného za měsíc říjen, přičemž úvěr smlouva o úvěru byla uzavřena až [datum] a není tak zřejmé, zda žalovaný měl daný příjem i v době uzavření smlouvy. Žalobkyně soudu předložila pouze neúplné výpisy z účtu žalovaného obsahující vždy pouze 1 stránku výpisu za dané období, které tak nemohou poskytnout přehled o pohybu financí žalovaného na jeho účtu. Dále žalobkyně neprokázala, že by ověřovala výdaje. V tomto směru se žalobkyně spokojila s normativními náklady, přičemž skutečné výdaje žalovaného vůbec nezjišťovala ani neověřovala. Žalobkyně například nepožadovala po žalovaném uvedení a doložení skutečných nákladů na bydlení, nákladů za telefonní služby, přičemž lze je těžko uvěřit tomu, že by alespoň nějaký z těchto nákladů žalovaný neměl. 9. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila další důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla. 10. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 11. Žalovaný však od žalobkyně převzala částku ve výši [částka], přičemž jí dosud vrátil pouze [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. 12. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, a to včetně částky [částka], která odpovídá provizi zprostředkovatele, jelikož v tomto směru se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatil, neboť případné bezdůvodné obohacení vzniká žalobkyni případně vůči zprostředkovateli a nikoli vůči žalovanému. K uvedené problematice se již dostatečně a zcela přesvědčivě vyjádřila soudní j