223 C 124/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 16 000 Kč, smluvní pokuty 2 624 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč (za obyčejný dopis a návštěvu u žalovaného), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 611,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč (paušální náklady upomínání po 50 Kč za upomínku) a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla dne 27. 7. 2021 elektronicky prostřednictvím webových stránek předchůdkyně [webová adresa] po registraci žalovaného a uhrazení verifikační platby uzavřena smlouva o úvěru [číslo] tato byla platná a účinná ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 11. 8. 2021, součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr 16 000 Kč a to na jeho bankovní účet, splatnost úvěru byla sjednána ke dni 26. 8. 2021. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného skrze lustrace v příslušných registrech (IR, BRKI, NRKI, SOLUS). Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nezaplatil, pro případ prodlení strany sjednaly povinnost žalovaného platit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a náklady upomínání. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž strany uzavřely dne 8. 12. 2021 rámcovou smlouvu, na základě které byly následně uzavírány dílčí smlouvy, o tom bylo vyhotoveno společné prohlášení. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně požaduje z dlužné jistiny v kapitalizované výši za období od 27. 8. 2021 do 7. 2. 2022, a dále od 9. 2. 2022 Smluvní pokutu požaduje za období od 27. 8. 2021 do 7. 2. 2022. Žalovaný nezaplatil ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 3. Soud provedl dokazování listinou označenou jako "smlouva o úvěru [číslo] datovanou ke dni 27. 7. 2021 (dále jen„ první smlouva“) a dále listinou shodně označenou a datovanou ke dni 11. 8. 2021 (dále jen„ druhá smlouva“) včetně obchodních podmínek právní předchůdkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně se podle první smlouvy měla zavázat poskytnout žalovanému neúčelový, spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč v hotovosti prostřednictvím zprostředkovatele, žalovaný měl stvrdit svým podpisem na smlouvě, že peněžní prostředky v uvedené výši převzal. Žalovaný se naproti tomu měl zavázat úvěr uhradit do 30 dnů, tj. do 26. 8. 2021, úrok nebyl sjednán. Na základě druhé smlouvy se měla právní předchůdkyně žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému na bankovní účet č. [bankovní účet] úvěr 16 000 Kč, žalovaný se měl zavázat úvěr splatit do stejného data, tj. do 26. 8. 2021, úrok nebyl sjednán – tímto jednáním mělo dojít ke změně a doplnění první smlouvy. Zároveň podle těchto listin měly být ujednány sankce související s prodlením žalovaného se zaplacením (smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, poplatek 50 Kč za každou písemnou upomínku). Ani jedna listina však nebyla podepsána žalovaným, a to žádným způsobem. Pro zachování písemné formy by musely být listiny opatřeny elektronicky uznávaným podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo, o písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jinak uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovaným žalobkyně neprokázala, pouhé tvrzení o elektronicky uzavřené smlouvě po registraci žalovaného v systému právní předchůdkyně žalobkyně na webových stránkách [webová adresa] není dostatečným důkazem, projevem vůle žalovaného není ani uvedení jeho osobních údajů na předložených listinách, když k takovým údajům se může dostat kromě žalovaného prakticky kdokoli. 4. Odlišné závěry ohledně uzavření smlouvy soud neučinil ani z dalších předložených listin. 5. Z listin označených jako "smlouva o úvěru [číslo] ani z ostatních předložených důkazů navíc nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem zkoumala schopnost žalovaného jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, nebyly předloženy žádné důkazy k prokázání splnění takové povinnosti stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ani žalobní tvrzení v tomto směru nebyla dostatečná. 6. Výpisy z účtu č. [bankovní účet], který je veden na právní předchůdkyni, za dny 2. 8. 2021 a 12. 8. 2021 žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému na bankovní účet č. [bankovní účet] celkem částku 11 000 Kč, a to ve dvou platbách realizovaných v uvedené dny po 9 000 Kč a 2 000 Kč s označením„ dodatecna pujcka od [webová adresa] c. [číslo] N.2 a dodatecna pujcka od [webová adresa] c. [číslo] N.3). Ze sdělení banky vyplynulo, že účet, na který byly prostředky převedeny, patří žalovanému. Poskytnutí prostředků bylo prokázáno také výpisem z účtu žalovaného. 7. Výpisem z účtu č. [bankovní účet], který je veden na právní předchůdkyni, ze dne 2. 8. 2021 žalobkyně prokázala, že z účtu [bankovní účet] byla na účet právní předchůdkyně převedena částka 0,01 Kč. 8. Právní předchůdkyně žalobkyně podle předložených výzev opakovaně upomínala žalovaného o zaplacení. 9. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, jak bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 14. 2. 2022 a seznamu postupovaných pohledávek. Žalovanému byla tato skutečnost oznámena dopisem žalobkyně ze dne 11. 2. 2022 a dopisem právní předchůdkyně z téhož dne odeslanými dle podacího archu 14. 2. 2022. 10. Podle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky žalobkyně žalovanému odeslala dne 18. 3. 2022 obyčejný dopis a dne 6. 4. 2022 vyslala na adresu žalovaného terénního pracovníka. 11. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení před podáním žaloby dopisem ze dne 2. 6. 2022 s určením lhůty k plnění do 14. 6. 2022, tento podle podacího archu žalovanému odeslala dne 6. 6. 2022. 12. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokazoval, že by uhradil žalobkyni či její právní předchůdkyni jakoukoli částku. 13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzených právních jednání. 14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 16. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (