223 C 229/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem [částka] a poplatkem za poskytnutí úvěru [částka] zaplatit jednorázově do [datum] Celkem se žalovaný zavázal uhradit [částka]. Žalobkyně dále uvedla, že úvěruschopnost posoudila výpisem z účtu žalovaného, příp. výplatními lístky žalovaného, a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů. Smlouvou bylo pro případ prodlení sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky [částka]. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši [částka], z úroku a poplatku za poskytnutí úvěru do data splatnosti ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum], a ze zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný neuhradil přes upomínání ničeho. 2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, odročení nežádala. Žalovaný se k jednání, přestože byl řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], a to zasláním na jeho účet. Strany sjednaly povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni úrok [částka] a poplatek za poskytnutí úvěru [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr s úrokem a poplatkem v celkové výši [částka] zaplatit do [datum]. Pro případ prodlení bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z poskytnuté dlužné částky. 4. Podle předložené žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že počet členů v domácnosti tvoří jedna osoba, za pronájem nemovitosti nebo poplatky na bydlení vydá [částka] měsíčně, ostatní výdaje tvoří [částka] měsíčně, když jeho prokazatelný čistý měsíční příjem činí [částka]. Z výpisu z jeho účtu za období říjen 2020 až prosinec 2020 lze zjistit, že počáteční měsíční zůstatek činí vždy kolem [částka] a konečný měsíční zůstatek činí cca [částka]. Podle žádosti byly sdělené údaje ověřeny skrze výplatní pásky a předložen byl také občanský průkaz. 5. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení výzvou ze dne [datum] s uvedením lhůty k plnění do 7 dnů od jejího doručení. 6. Ze shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: žalovaný sjednal s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky v částce [částka] na jeho účet. Úvěr včetně sjednaného úroku a poplatku se žalovaný zavázal vrátit do [datum], což neučinil a ničeho neuhradil. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]) 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a zejména označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) zaplatit poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně tvrdila a ze žádosti o úvěr vyplynulo, že k ověření žalovaným sdělených údajů si vyžádala výplatní pásky a výpisy z účtu žalovaného. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného zaplatit spotřebitelský úvěr tak neunesla. 13. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 14. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný převzal od žalobkyně částku [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky [částka] bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vydat. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o. z. 15. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od [datum]. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 26,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,13 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,87 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 17. O poplatkové povinnosti žalobkyně soud rozhodl dle § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. za situace, kdy i přes usnesení zdejšího soudu ze dne [datum] neuhradil doplatek soudního poplatku ve výši [částka] dle položky [číslo] bodu 1 písm. a) ve spojení s položkou [číslo] bod 2 Sazebníku soudních poplatků.