224 C 5/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] platná a účinná ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], žalovaná se zavázala vrátit do [datum] celkem [částka]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně prověřil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalovaná však poskytnutý úvěr nevrátila a nezaplatila ani další sjednané platby. S účinností ke dni [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Tvrzený nárok žalobkyně sestává z nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplaceného úroku ve výši [částka], neuhrazených paušálních náhrad na upomínání [částka], neuhrazených nákladů na upomínání ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení, a to z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. Protože účastníci na výzvu soudu souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalobkyně souhlasila již v žalobě, rozhodl soud pouze na základě listinných důkazů ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). 3. Soud vyzval žalobkyni, nechť soudu doloží, jak byla ověřována úvěruschopnost žalované. Po této výzvě vzala žalobkyně svůj nárok co do částky [částka] zpět, tj. částky představující kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]. 4. Ze znění smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši celkem [částka] Smlouva byla mezi stranami sjednána prostřednictvím sítě internet a nebyla žalovanou elektronicky (uznávaným elektronickým podpisem), ani samostatně podepsána. Strany si v této smlouvě sjednaly jednak splacení úvěru včetně poplatku celkem ve výši [částka] (sjednaná úroková sazba ve výši 279,83% ročně, RPSN 1 141,2%), dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, a to za každý den prodlení, a poplatek [částka] za písemnou upomínku. 5. Z výpisů z účtu pak vyplývá vyplacení úvěru žalované na její účet. Z potvrzení o přijetí platby, smlouvy o postoupení, oznámení o postoupení, sdělení České pošty a.s. a podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dluhu ve výši [částka], zásilka byla na poštu podána [datum]. Z podacího archu a předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. 6. Založenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že účastníci dne [datum] uzavřeli prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně žalované vyplatila částku celkem [částka]. To potvrzuje smlouva o úvěru, jakož i potvrzení banky o výplatě [částka] na účet uvedený ve smlouvě. Těmito listinami je prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanou částku na účet žalované označený ve smlouvě. Úvěrová smlouva není podepsána žalovanou, podpis žalované je nahrazen verifikační platbou a kopií občanského průkazu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná na dluh uhradila jakoukoliv částku. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 12. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Žalobkyně nedoložila, že by její právní předchůdce řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 15. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka], žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná toto tvrzení žalobkyně nerozporovala, žalobkyně má tudíž podle § 2991 o. z. právo na vrácení poskytnutých finančních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka]. 16. Žalobkyni vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklo také právo na úrok z prodlení dle §1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbytku tj. částky [částka] za náklady na upomínání byla žaloba zamítnuta. 17. Ve výroku II. soud podle § 96 odst. 1,2 o.s.ř. řízení co do částky [částka] zastavil. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 33,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 66,67 % a úspěchu žalované v rozsahu 33,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].