225 C 121/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky ve výši 20 988 Kč, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou byla dne 22. 6. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 18 000 Kč a ona se zavázala vrátit částku 22 140 Kč spolu s příslušenstvím do 22. 7. 2021. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně žalobkyně hodnotila schopnost žalované splácet úvěr nahlížením do registrů. Žalovaná ale poskytnutý úvěr nevrátila ani částečně. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, která žalovanou bez úspěchu vyzvala ke splacení dluhu. Žalobkyně požaduje zaplacení úvěru ve výši 18 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 7. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 695,84 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 290 Kč, smluvní pokutou v částce 2 988 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. 2. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den 19. 10. 2022 omluvila, odročení nežádala, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná u jednání uvedla, že jí je líto, že dluh má a dostalo se to až k soudu. Byla jí poskytnuta částka 18 000 Kč nebo 20 000 Kč. V době, kdy smlouvu o úvěru uzavírala, tak měla pouze krátkodobé zaměstnání a brigády, svůj dluh nezvládla splácet, měla i nějaké psychické problémy. Právní předchůdkyně žalobkyně požadovala nějaký doklad o příjmu, avšak její výdaje nebyly nijak zkoumány. Dále uvedla, že je v šestém měsíci těhotenství a je schopna splácet částku maximálně 500 Kč měsíčně. 3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 6. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 18 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 22 140 Kč do 22. 7. 2021. Žalovaná poskytnutí uvedené částky potvrdila. 5. V srpnu 2021 právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou o zaplacení dluhu, jak vyplývá z upomínek. 6. Dohodou ze dne 8. 11. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalované oznámila právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 1. 2. 2022, oznámení bylo předáno k přepravě dne 4. 2. 2022. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 6. 2022 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu. 8. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky bylo zjištěno, že žalované měl být zaslán dopis a pracovník žalobkyně měl vynaložit cestu na adresu žalované. 9. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem zkoumala a ověřovala výdaje žalované (například výpisy z účtu žalované). Nemohla tak učinit relevantní závěr, zda je žalovaná schopna úvěr splácet. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a zejména důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. 10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 11. Podle § 86 odst. 1, 2 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právní předchůdkyně žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování úvěrů (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Z § 87 SpÚ, plyne, že věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a pokud tak neučiní, je následkem neplatnost uzavřené smlouvy. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně na jednání nedostavila, neunesla své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy. Z hlediska platnosti smlouvy o úvěru dané znamená, že smlouva je neplatná. 18. S ohledem na eurokonformní výklad českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne 5. března 2020 ve věci C [číslo] OPR-Finance) soud předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s § 86 SpÚ. 19. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.). 20. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaná nezaplatila ničeho, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně (popř. právní předchůdkyně žalobkyně) a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od požadovaného data, avšak pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 5. 8. 2021. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z.