228 C 74/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 14. 6. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému 17 000 Kč, který se zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit úrok 19 287 Kč a administrativní poplatek 13 500 Kč v 53 měsíčních splátkách po 922 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím on-line klientského centra žalobkyně a žalovaný ji podepsal„ vlastnoručním“ elektronickým podpisem. Do klientského centra měl přístup jen žalovaný, který znal přihlašovací jméno a heslo. Totožnost žalovaného byla ověřena tak, že nahrál kopie dvou dokladů totožnosti (občanského průkazu a rodného listu). Dále žalovaný zaslal žalobkyni verifikační platbu 1 Kč, která mu obratem zaslala na stejný účet platbu ve stejné výši, jejíž variabilní symbol představoval jednorázový kód pro podpis smlouvy. Účet byl prokazatelně veden na jméno žalovaného. Závazný souhlas s uzavřením smlouvy pak žalovaný vyslovil prostřednictvím SMS kódu zadaného v klientském centru, který mu byl zaslán na jeho telefon. Uzavření smlouvy je rovněž zřejmé z toho, že žalovaný hradil některé splátky. Žalovaný zápůjčku nesplácel řádně a včas, a proto ji žalobkyně ke dni 28. 2. 2022 zesplatnila. Dosud na svůj dluh zaplatil jen 922 Kč. Žalobkyně konkrétně požaduje tyto nároky: jistinu (16 880 Kč), úroky (4 269 Kč), administrativní poplatek (2 000 Kč), úrok z prodlení z jednotlivých dlužných splátek (151,26 Kč), úrok z prodlení po zesplatnění do 3. 5. 2022 (379,06 Kč), úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 25 099 Kč od 4. 5. 2022 do zaplacení, smluvní pokuty za prodlení ve výši 0,5 % denně z jednotlivých dlužných splátek do zesplatnění v kapitalizované výši 2 484 Kč, smluvní pokutu za prodlení po zesplatnění ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši 1 581,24 Kč a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 950 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud zjistil následující skutečnosti. 4. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 14. 6. 2021 je žalovaný označen jako klient. Žalobkyně se zavázala poskytnout klientovi spotřebitelský úvěr 17 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a klient se zavázal jej vrátit a zaplatit administrativní poplatek ve výši 54 × 250 Kč a úrok ve výši 39 % ročně v 54 měsíčních splátkách po 922 Kč Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného a je zde pouze údaj o tom, že měla být žalovaným podepsána elektronicky. Totéž platí i pro obchodní podmínky. 5. Podle formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr měl žalovaný mít čistý měsíční příjem ze zaměstnání 23 500 Kč, platit pravidelně splátky půjček 4 000 Kč, mít měsíční výdaje průměrně 8 000 Kč, náklady na bydlení nemít žádné a měl bydlet u rodičů. Formulář rovněž není žalovaným vlastnoručně podepsán. 6. Žalobkyně dále předložila výpisy z účtu č. [bankovní účet] za březen až květen 2021, z nichž plyne, že majitelem účtu byl žalovaný. Dále předložila kopii občanského průkazu a rodného listu žalovaného. 7. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] (dle smlouvy šlo o účet žalobkyně) byla dne 14. 6. 2021 z tohoto účtu na účet č. [bankovní účet] zaplacena částka 17 000 Kč (majitel tohoto účtu z výpisu není patrný). 8. Podle vyčíslení pohledávky a přehledu úhrad splátek (obojí vyhotovila sama žalobkyně), měl žalovaný uhradit na úvěr celkem 922 Kč. 9. Dne 13. 1. 2022 (viz podací lístek) odeslala žalobkyně žalovanému výzvu z téhož dne k úhradě dlužných částek z výše uvedené smlouvy. 10. Dne 28. 2. 2022 (viz podací lístek) odeslala žalobkyně žalovanému oznámení z téhož dne o zesplatnění podle smlouvy [číslo]. 11. Dne 28. 3. 2022 (viz podací lístek) odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku z téhož dne, kterou žádala zaplacení dluhu 28 295,62 Kč z výše uvedené smlouvy do 18. 4. 2022. 12. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy, a to zejména že to byl právě žalovaný (a nikoliv jiná osoba), kdo se zaregistroval do klientského centra, zaslal verifikační platbu a zadal SMS kód, jímž měl smlouvu podepsat. Elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv tyto skutečnosti prokázat nemůže, neboť si jej vytvořila sama žalobkyně, která do něj mohla uvést jakékoliv údaje. Stejně tak mohla údaje do systému žalobkyně při registraci zadat jakákoliv osoba (nic nezaručuje, že na druhé straně u počítače neseděl někdo jiný, než žalovaný, či že jde o právě jeho telefonní číslo, a i kdyby bylo jeho, že právě on telefon použil k zadání SMS kódu). Rovněž vyčíslení pohledávky a přehled úhrad splátek vyhotovila sama žalobkyně, a nedokládají tak, že to byl právě žalovaný, kdo částečné úhrady činil (zejména, že byly např. placeny právě z jeho účtu, a nikoliv z účtu někoho jiného). K tomu, že žalovaný učinil verifikační platbu, žalobkyně neoznačila žádné důkazy, a není to zřejmé ani z jiných provedených důkazů. Výpisy z účtu, které žalobkyně předložila, se týkají jiného účtu žalovaného pod č. [bankovní účet]. Soud podotýká, že žalovaný samozřejmě může mít více účtů, avšak nic to nemění na tom, že skutečnost, že žalovaný je majitelem účtu č. [bankovní účet], z nějž měla být provedena verifikační platba (včetně toho, že vůbec byla provedena), žalobkyně neprokázala. Jakýkoliv projev vůle žalovaného směřující k uzavření smlouvy neprokazuje ani předložený občanský průkaz a rodný list, jejichž kopie mohl namísto žalovaného zaslat žalobkyni přes internet kdokoliv (např. rodiče, s nimiž měl podle formuláře příjmů a výdajů žalovaný žít). 13. Žalobkyně rovněž neprokázala, že žalovanému poskytla nějaké peněžní prostředky. Z provedených důkazů toliko plyne, že částku 17 000 Kč zaslala na účet č. [bankovní účet], ovšem již není zřejmé, že (jak bylo výše uvedeno) jde skutečně o účet žalovaného. Tuto skutečnost nemůže prokázat ani smlouva o spotřebitelském úvěru, v níž se uvádí, že jde o účet žalovaného, neboť (viz výše) není prokázáno, že ji žalovaný uzavřel. 14. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě jí měl žalovaný plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura), stejně jako je tomu v případě skutečnosti, že měla žalovanému poskytnout nějaké plnění (peněžní prostředky). Soud žalobkyni při jednání v souladu s § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), poučil o tom, že její tvrzení o uzavření smlouvy žalovaným a poskytnutí částky 17 000 Kč žalovanému nemá za prokázaná a vyzval ji k označení dalších důkazů, což ovšem žalobkyně neučinila. Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně své břemeno důkazní ohledně těchto skutečností neunesla (§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 2 o. s. ř.). 15. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 16. Podle § 1732 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. 17. Podle § 1745 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 18. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva. Jak vyplývá z § 1725 věty první a § 1745 občanského zákoníku, smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsens (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy. 20. V této souvislosti je třeba rozlišovat mezi neuzavřením smlouvy a pouhým nedodržením písemné (či jiné) formy. I smlouva, u níž zákon obligatorně vyžaduje písemnou formu (např. ta o spotřebitelském úvěru, viz § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), může být uzavřena (toliko) ústně, tedy i bez podpisu jednajícího (§ 561 odst. 1 občanského zákoníku) či použití technických prostředků ve smyslu § 562 odst. 1 občanského zákoníku. Právě uvedené je pouze podmínkou dodržení („ zachování“) písemné formy. Jinak řečeno: i nepodepsaná listina může zaznamenávat obsah řádně uzavřené smlouvy, a to i kdyby právní jednání nebylo učiněno elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Taková smlouva pouze nebude v písemné formě. Rozdíl je taktéž v tom, že v důsledku neuzavření smlouvy závazek v