229 C 131/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému hotově peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit do [datum] formou 45 týdenních splátek po [částka] spolu s úrokem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], odměnou za zpracování a doručení ve výši [částka] a poplatkem za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši [částka]. Žalovaný zápůjčku řádně a včas nesplácel, uhradil celkem [částka]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v jistině [částka] a zákonné úroky z prodlení v částečně kapitalizované výši [částka], a dále od [datum] do zaplacení. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu. Uvedla, že úvěruschopnost byla u žalovaného před uzavřením smlouvy posuzována s odbornou péčí prostřednictvím vyhodnocení údajů získaných od žalovaného. Poukázala na to, že požaduje pouze vydání bezdůvodné obohacení. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy, přestože byl řádně předvolán, nedostavil. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala, proto soud jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl dokazování smlouvou o zápůjčce, tabulkou umoření, smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku, předžalobní upomínkou včetně podacího lístku. 5. Z předložených důkazů učinil soud následující skutkový závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně sjednala s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že převzal v hotovosti zápůjčku ve výši [částka], tuto se zavázal zaplatit spolu se souhrnným poplatkem včetně úroku v celkové výši [částka] formou 45 týdenních splátek po [částka] (poslední ve výši [částka]) počínaje [datum], což neučinil, dle tvrzení žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, zaplatil žalovaný pouze částku [částka]. Žalovaný netvrdil, že by právní předchůdkyni či žalobkyni uhradil více. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, k zaplacení byl vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne [datum] s uvedením splatnosti dne [datum]. 6. Žalobkyně, přestože byla soudem vyzvána, neprokázala, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy. Z předložených důkazů nevyplynulo, že by se právní předchůdkyně žalobkyně dotazovala žalovaného na jeho poměry, ani žalobní tvrzení nebyla v tomto směru dostatečná. 7. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti doplnit tvrzení a především označit důkazy k prokázání svých tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (k danému aktuálně rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo], OPR-Finance, shodně rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113, přičemž s argumentací uvedenou v daných rozhodnutích se soud ztotožňuje a považuje ji za správnou). 15. Za uvedené situace posoudil soud věc tak, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný tuto uzavřel jako spotřebitel, jak plyne zejména z identifikace jeho osoby ve smlouvě rodným číslem a bydlištěm. Jelikož však žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že její právní předchůdkyně jakožto úvěrující dostála zákonným požadavkům a při sjednávání smlouvy řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného, je třeba na smlouvu pohlížet jako na absolutně neplatné právní jednání, k čemuž soud přihlíží podle § 588 o. z. i bez návrhu. V řízení však bylo prokázáno, a žalovaný nerozporoval, že od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku [částka], přičemž doposud vrátil pouze [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., bezdůvodně obohatil co do částky [částka] a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vydat. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. 16. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne [datum] (datum odeslání předžalobní upomínky) s určením splatnosti dne [datum], od následujícího dne je žalovaný v prodlení. 17. Žaloba byla zamítnuta co do zákonného úroku z prodlení nad rámec přiznaného (viz bod 15 odůvodnění). 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti ú