229 C 5/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 5 472 Kč spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena elektronicky na stránkách [webová adresa] po zaplacení verifikační platby smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 4 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit s poplatkem 970 Kč a příslušenstvím do [datum]. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a náklady upomínání za odeslání písemných upomínek. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, se žalobou domáhá jistiny ve výši 4 000 Kč, úroku ve výši 970 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 472 Kč, nákladů za odeslání upomínek ve výši 150 Kč, účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 434 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 403,29 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný neuhradil ničeho ani k předžalobní upomínce. 2. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že žalovaný neuhradil dosud ničeho. Jelikož nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, vzala žalobu částečně zpět co do částky 2 592 Kč představující smluvní pokutu a kapitalizovaný úrok, dále tedy požadovala zaplatit dlužnou jistinu 4 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 403,29 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky 434 Kč. Žalobkyně dále zrekapitulovala proces uzavření smlouvy (registrace, verifikační platba, kopie [příjmení]) 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez přítomnosti účastníků. 4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícímu skutkovému závěru. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] převedla na účet ve vlastnictví žalovaného částku 3 000 Kč a dne [datum] částku 1 000 Kč, jak bylo prokázáno výpisy z účtu právní předchůdkyně žalobkyně a sdělením banky. Dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu do [datum]. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listin označených jako„ smlouva o úvěru [číslo]“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle. 6. Dohodou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni jako na postupníka, o tom byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum] odeslaným dle poštovního podacího archu dne [datum]. 7. Z dalších předložených listin (formulář„ KIZAP [číslo]“, obchodní podmínky, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky) soud nezjistil odlišné skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí ve věci samé. 8. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 9. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. Předložené listiny nebyly podepsány žádným způsobem, a to ani prostým elektronickým podpisem. 14. Soud nemohl žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby označila či předložila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdkyně uzavřela smlouvu tvrzeného rozsahu právě s žalovaným. Žalobkyně se jednání nezúčastnila a procesní břemeno důkazní tudíž neunesla. 15. Co do částečného zpětvzetí žaloby postupoval soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v tomto rozsahu výrokem I zastavil. 16. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku 4 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má právní předchůdkyně žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč. 17. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 15. 6. 2021, a to pouze v rozsahu přiznané částky. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 18. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného rozsahu právě s žalovaným zamítl. 19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. (procesní zavinění za zastavení řízení ohledně částky 2 592 Kč leží na straně žalobkyně). Vycházel přitom ze skutečnosti, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k plnění dle § 142a o. s. ř., nebyla však ve věci zcela úspěšná. Soud tak přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení pouze v poměrné části, neboť předmětem řízení bylo zaplacení částky 7 638,60 Kč, včetně kapitalizovaného příslušenství ke dni podání žaloby, žalobkyně však byla úspěšná pouze v částce 4 172,68 Kč včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni podání žaloby, tedy úspěšná byla v rozsahu 54,63 %. Při určení poměru úspěchu obou stran ve věci v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. je pak třeba od úspěchu účastníka (zde žalobkyně), odečíst její neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany), tedy 54,63 % - 45,37 %. Ve výši takto zjištěného rozdílu, tj. co do 9,26 %, pak má žalobkyně právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů vynaložených při účelném uplatňování jejího práva u soudu. Tato částka nákladů řízení pak činí 193 Kč (tzn. poměrná část 9,26 % nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního popla