24 C 9/2022-69 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 8 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy obdržela žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně částku 6 000 Kč. Tato částka byla poskytnuta žalované v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté peníze vrátit spolu s částkou 4 800 Kč, která sestává z kapitalizovaného úroku ve výši 1 200 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, v 60 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila pouze částku 2 300 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 8 500 Kč (z toho dlužná jistina 6 000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 620 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 880 Kč). Dále žalobkyně požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 002,03 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 489,13 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 9,75% ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení a úroků ve výši 19,52% ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. 2. Žalobkyně zaslala na základě výzvy soudu doplnění žaloby ohledně ověřování úvěruschopnosti žalované. Ve svém doplnění žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, tyto informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Současně došlo k ověření z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná v žádosti uvedla, že je v invalidním důchodu a má příjmy v celkové výši 12 588 Kč, žije v nájmu a nemá úvěr z kreditní katy ani zápůjčku u jiné společnosti. 3. Soud ve věci nařídil jednání, pokud jde o žalobkyni, k jednání se bez omluvy nedostavila, doručení měla vykázané, soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“) jednal v její nepřítomnosti. Žalovaná se na jednání dostavila a při jednání uvedla, že souhlasí s tím, že žalobkyni dlužnou částku neuhradila, nesouhlasila však s návrhem co do důvodu a do výše. Dále uvedla, že žalobkyni uhradila pouze částku 2 300 Kč, zbytek dlužné částky je schopna uhradit ve formě splátek. 4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit věřiteli jistinu ve výši 6 000 Kč a poplatek ve výši 4 800 Kč (poplatek sestával z úroku ve výši 1 200 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 200 Kč a odměny za službu hotovostního inkasa splátek ve výši 2 400 Kč), a to v 60 týdenních splátkách po 180 Kč. V kartě zákazníka žalovaná uvedla, že její celkové příjmy činí 12 588 Kč. Její celkové výdaje za měsíc jsou v částce 9 500 Kč a bydlí ve společné domácnosti s dvěma nezaopatřenými dětmi v nájemním bydlení. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku bylo zjištěno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní upomínky a podacího lístku k předžalobní upomínce bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínána. Z tvrzení žalobkyně i žalované pak bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila na dluh částku 2 300 Kč. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 9. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. 12. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů nevyplývá, že by údaje uvedené žalovanou v dotazníku byly řádně ověřeny, případně dále prověřovány. V tomto směru se právní předchůdkyně žalobkyně omezila pouze na údaje zjištěné od žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně po žalované nepožadovala doložení výdajů za bydlení, přičemž jejich výše je nízká (5 000 Kč). Právní předchůdkyně žalobkyně tudíž měla dále zjišťovat, čím je uvedená výdajová částka tvořena, zda se jedná pouze o poplatky za energie a další související poplatky, a pokud by k takovému závěru došla, měla dále žádat po žalované doložení bezplatného bydlení (např. výpis z katastru nemovitostí prokazující vlastnictví nemovitosti, nájemní smlouvu apod.). Stejně tak nebyly prokázány další výdaje, jejich výše, čím jsou tvořeny (obvyklé životní náklady jako např. náklady na telefon, internet apod.). Soud tedy uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně určité dílčí úkony stran zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla (např. doložení příjmů žalované), ale za situace, kdy řádně nezkoumá i výdaje, postrádá takový postup na významu, neboť je možné, že i osoba, která dosahuje vysokých příjmů, je tak zadlužena, že úvěruschopná není. 13. Krajský soud v Praze se již aktuálně vyslovil k dříve sporné otázce ohledně řádného plnění povinnosti poskytovatele úvěru, co se týče posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zdejší soud se s argumentací uvedenou v rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zcela ztotožňuje, považuje jí za správnou, a proto na níže uvedenou argumentaci odkazuje. 14. Krajský soud v Praze tedy dospěl k závěru, že:„ Jak uvedeno výše, žalobkyně v tomto případě svou zákonnou povinnost posouzení úvěruschopnosti řádně nesplnila, jí učiněné zkoumání se jeví jako provedené pouze účelově, tzv.„ naoko“. Jak bylo soudem prvního stupně zjištěno, žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace týkající s