10 C 24/2023-44 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 11 692,48Kč z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytl žalovanému částku 7 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku, navýšenou o poplatek 5 302 Kč, vrátit v 45 týdenních splátkách ve výši 274 Kč. Žalovaný však splátky nehradil, na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Smlouvou o postoupení ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 3. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplatit dlužnou jistinu 7 000 Kč, na dlužném poplatku částku 4 692,48 Kč, kapitalizované příslušenství – úrok i zákonný úrok z prodlení do dne [datum] a příslušenství, tedy úrok a zákonný úrok z prodlení, z dlužné jistiny ode dne [datum] až do zaplacení. 4. Žalovaný se k nároku žalobkyně nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil, přestože měl doručení vykázáno. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jeho nepřítomnosti. 5. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu skutkovému závěru: Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] bylo zjištěno, že uvedeného dne právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu, podle níž právní předchůdce poskytl žalovanému částku 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku, navýšenou o 29% úrok ve výši 932 Kč, o částku 2 728 Kč za zpracování zápůjčky, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a o částku 1 642 Kč za vedení zákaznického účtu a za komfortní splácení, celkem tedy o částku 5 302 Kč, splatit v 45 týdenních splátkách po 274 Kč, poslední splátku dne [datum]. Celkem se tak zavázal splatit částku 12 302 Kč od [datum] do [datum]. Z oznámení o postoupení včetně podacího lístku, smlouvy o postoupení a přílohy ke smlouvě bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] oznámil žalovanému postoupení dluhu na žalobkyni. Z předžalobní upomínky včetně podacího lístku bylo zjištěno, že byla žalovanému odeslána výzva k úhradě dluhu před soudním vymáháním. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nevyvracel, bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil na dluhu ničeho. 6. Z hlediska právní stránky věci soud dospěl k závěru, že na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen spotř. ú.), vše ve znění účinném v době uskutečnění právního jednání. 7. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Dle ust. § 1 věty druhé spotř. ú. spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 12. Dle ust. § 9 spotř. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření je smlouvy o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování nebankovních půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Byly zhodnoceny všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. 14. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž předmětem byla zápůjčka peněžité částky. U smlouvy o zápůjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyně m žalovanému. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že původní věřitel svou povinnost, vyplývající ze smlouvy, tedy žalovanému předat částku 7 000 Kč, splnil, to ostatně žalovaný podpisem smlouvy v obou případech stvrdil, když potvrdil, že převzal tuto půjčku. 15. Co se týče úroku z půjčky 29 % ročně, toto ujednání soud shledal platným, úrok je na hranici přiměřenosti, výslovně sjednán jako kapitalizovaný, což nezpůsobuje nepřehlednost ujednání. Proto soud sjednaný úrok z půjčky žalobkyni přiznal. 16. Pokud jde ale o zbývající 2 částky, přidružené v rámci jednotného navýšení jistiny (odměnu za administrativní činnost a náklady za hotovostní inkaso), soud uzavřel, že jejich povaha je zřejmá. Přestože se nazývají "odměnou za administrativní činnost " a "náklady za hotovostní inkaso", ve skutečnosti se jedná o další, tentokrát už skrytý úrok, který navyšuje cenu půjčovaných peněz. Soud v souladu se zákonem toto ujednání posuzoval podle obsahu, nikoliv podle označení. Obě tyto platby jsou neurčité, tudíž nepřehledné, není vysvětleno a doloženo, z čeho konkrétně, z jakých úkonů se jednotlivé položky sestávají, jak původní věřitel dospěl právě k cifrám 2 728 Kč a 1 642 Kč. 17. Pokud byla zápůjčka sjednána na dobu 45 týdnů, její fakticky požadované navýšení (kromě úroku ve výši 932 Kč jde o částku celkem 4 370 Kč), které lze v podstatě rovněž podřadit pod "úrok", podstatně přesahuje běžnou, obvyklou úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 - 30 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR) na spotřebu se splatností do 1 roku včetně, dostupná na [webová adresa]). Takto sjednaný poplatek je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007). 18. V souladu se zákonem je však možné neplatné ustanovení poplatku či odměně oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že původní věřitel a potažmo tedy i žalobkyně má nárok pouze na splacení dosud nesplacené výše jistiny a položky, nazvané "kapitalizovaný úrok". Zbývající část smlouvy o půjčce byla shledána absolutně neplatnou. 19. Povinností žalovaného v souladu se zákonem tak je zaplatit žalobkyni jistinu a dohodnutý úrok, k tomu zákonný úrok z prodlení. Z tvrzení samotné žalobkyně se podává, že žalovaný původnímu věřiteli nevrátil z půjčené jistiny ničeho, takže by měl doplatit na jistině částku 7 000 Kč + 932 Kč, celkem 7 932 Kč, obojí se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu, a to jak do dne postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni, tak i ode dne následujícího po dni postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni až do úplného zaplacení dluhu. 20. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal podle § 1970 o. z., když v prodlení s plněním se žalovaný prokazatelně ocitl a dosud neuhrazený kapitalizovaný úrok, který žalobce požaduje, není v rozporu s vládním nařízením [číslo] Sb. 21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2) o.s.ř., jelikož úspěch žalobce odečtený od úspěchu žalované nepřipouští ji