207 C 44/2023-77 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 35 000 Kč. Předmětný úvěr se žalovaný zavázal hradit formou měsíčních splátek ve výši min. 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč, a to vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci. Úvěr byl čerpán tak, že právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaného uhradila část kupní ceny za vybrané zboží příslušnému prodejci, a vedle toho čerpal žalovaný i standardní revolvingový úvěr. Celkem žalovaný vyčerpal částku 38 998 Kč a uhradil celkem 21 700 Kč. Součástí každé z předepsaných splátek byl i poplatek za pojištění schopnosti splácet ve výši 5,99 % z měsíční splátky. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 22,68 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného dle informací získaných od žalovaného při osobním pohovoru, nahlédnutím do databází a kontrolou pohybu na bankovním účtu žalovaného, přičemž posuzovány byly jak příjmy, tak výdaje žalovaného. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, proto došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru. Dne [datum] pak žalobkyně uzavřela s žalovaným dohodu o uznání dluhu a o podmínkách, za kterých nebude pohledávka vymáhána v nalézacím ani exekučním řízení. Žalovaný pohledávku žalobkyně uznal co do důvodu i výše a zavázal se dluh uhradit v pravidelných splátkách s tím, že pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná pohledávka se skládá z částky 29 103,07 Kč představující dlužnou jistinu, z částky 513 Kč představující smluvní pokutu, z částky 658,90 Kč představující dlužný poplatek za pojištění, z částky 3 350,15 Kč představující kapitalizovaný úrok ke dni zesplatnění, z částky 600 Kč představující náklady s vymáháním pohledávky, z částky 200 Kč za odeslání dvou upomínek a z částky 50 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, přičemž tyto nároky vyplývají ze samotné smlouvy o úvěru. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty vyplývající z dohody o uznání dluhu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od [datum] do [datum], tj. celkem 25 319,67 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] a přihlášky k pojištění včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl sjednán úvěr s úvěrovým rámcem 35 000 Kč. Výše měsíční splátky činí 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v měsíci, minimálně 500 Kč, smluvní pokuta 0,1 % denně z částky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním je 600 Kč (odpovídá předloženému sazebníku), poplatek za odeslání upomínky 100 Kč (odpovídá předloženému sazebníku). Výše měsíční úhrady pojistného je 5,99 % z měsíční splátky. Smlouva obsahuje základní údaje o žalovaném, jehož čistý příjem činí 19 000 Kč, náklady na bydlení 4 000 Kč, ostatní výdaje 500 Kč. Dle všeobecných obchodních podmínek, rozhodne-li tak banka, příslušenství pohledávek, splatné smluvní pokuty, poplatky, úhrady za pojištění a jiné náklady se dnem odstoupení či výpovědi stávají součástí jistiny. Z interního přehledu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný čerpal částku 38 998 Kč, uhradil celkem 21 700 Kč. 4. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatil více, než uváděla žalobkyně, resp. než plyne z přehledu úhrad. Soud tedy vycházel z toho, že více uhrazeno nebylo. 5. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru a ke dni [datum] se stal celý úvěr splatný. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně podacího archu a z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přiložené přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla ze společnosti [právnická osoba] postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaný byl žalobkyní o postoupení pohledávky informován a současně byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 7. Z dohody o podmínkách, za kterých nebude pohledávka věřitele vymáhána v nalézacím a exekučním řízení, [číslo] z předsmluvní informace k předmětné dohodě soud zjistil, že dohodu uzavřela dne [datum] žalobkyně s žalovaným a jejím předmětem byla postoupená pohledávka z právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž po postoupení činí dlužná jistina 29 103,07 Kč, úrok 3 350,15 Kč, úrok z prodlení 117,65 Kč a smluvní pokuta 2 151,32 Kč. Žalovaný dluh uznal do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit. Splátky byly sjednány ve výši 1 000 Kč měsíčně, a to v 35 splátkách s tím, že pokud budou splátky takto řádně placeny, pak nebude přistoupeno k vymáhání. Dohodou se nemění splatnost, ani odklad splatnosti dluhu, dohoda pouze upravuje podmínky, za kterých věřitel není oprávněn pohledávku věřitele vymáhat v nalézacím a exekučním řízení, přičemž tato část je zvýrazněna. V rámci dohody si účastníci sjednali v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, přičemž toto ujednání nahrazuje ujednání o smluvní pokutě z předchozí smlouvy vyjma smluvních pokut, na které již vznikl nárok. Současně byla ujednána i náhrada nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku k zaplacení. O úvěruschopnosti žalovaného nejsou v dohodě ani v předsmluvní informaci uvedeny žádné údaje. 8. Z výzvy žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě veškerých dlužných splátek a současně byl informován o možném zesplatnění dlužné částky ke dni [datum]. 9. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl opětovně vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 10. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaný načerpal z úvěru prostředky ve výši 38 998 Kč. Úvěr včetně poplatku za pojištění schopnosti splácet se žalovaný zavázal zaplatit ve sjednaných měsíčních splátkách. Svůj závazek však v celém rozsahu nesplnil, zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatil a neuhradil ani další smlouvou sjednané nároky. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Dne [datum] žalobkyně s žalovaným uzavřela dohodu o uznání dluhu a o podmínkách, za kterých nebude pohledávka vymáhána v nalézacím ani exekučním řízení, kde žalovaný uznal dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny. 11. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících ustanovení: 12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst.