209 C 99/2023-35 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště žalované, což žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu s úrokem, poplatkem za poskytnutí, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši 12 888 Kč, celkem se zavázala uhradit právní předchůdkyni 27 888 Kč formou 14 měsíčních splátek po 1 992 Kč počínaje [datum] (do měsíce od podpisu smlouvy) a konče [datum] Smlouva o úvěru byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr, do které žalovaná uvedla základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o její finanční situaci, správnost údajů žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná nehradila splátky úvěru řádně a včas, zaplatila pouze částku 4 500,01 Kč představující dvě řádné splátky. Právní předchůdkyně započetla na jistinu částku 2 248,61 Kč a zbývající část na sjednaný poplatek. Žalovaná se dle žalobkyně dostala do prodlení s úhradou částky 23 387,99 Kč představující dlužnou jistinu 12 751,39 Kč a příslušenství 10 636,60 Kč. Splatnost úvěru nastala až k [datum], jelikož úvěr nebyl zesplatněn. V důsledku prodlení vzniklo právní předchůdkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena s účinností k [datum] v důsledku rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje zaplacení pouze některých nároků, konkrétně dlužné jistiny 12 751,39 Kč, kapitalizovaného úroku 1 039,27 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 6 164 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 1 169 Kč, inkasního poplatku 2 264,33 Kč, úroku za poskytnutí finančních prostředků 901,33 Kč (za období od [datum] do [datum] z dlužné jistiny), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 901,33 Kč (za období od [datum] do [datum] z dlužné jistiny), účelně vynaložených nákladů na mimosoudní vymáhání 626 Kč (za písemné upomínky, telefonickou upomínku a osobní návštěvu) a smluvní pokuty 2 193,24 Kč (za období od [datum] do [datum]). Žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení předžalobní upomínkou. 2. Na podporu žalobních tvrzení žalobkyně do spisu založila výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, smlouvu o úvěru ze dne [datum] včetně předpisu splátek, žádost o úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek včetně dodatku, dílčí smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh, potvrzení o realizované úplatě za postoupené pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu, upomínku k zaplacení, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, předžalobní upomínku včetně poštovního podacího archu. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den [datum]. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy, přestože byla řádně předvolána, nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala. Soud za této situace věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu. 5. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. 6. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaná požádala dne [datum] o úvěr ve výši 15 000 Kč. V žádosti zaškrtla políčka, že je vdaná, má základní vzdělání, žije v nájmu, od [datum] je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], a to na dobu určitou do [datum] s příjmem 19 701 Kč měsíčně, jiné příjmy nemá. Dále zaškrtla výdaje na bydlení a energie 4 000 Kč, výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady 6 750 Kč a srážky ze mzdy 1 467 Kč. V žádosti je zaškrtnuto, že byly předloženy výplatní pásky, pracovní smlouva a občanský průkaz. Žalovaná zaškrtla dále políčko, že nemá bankovní účet, co se týče příjmů manžela, tyto žádné neuvedla. 7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu, kterou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky 15 000 Kč, což také v hotovosti v místě bydliště žalované učinila a žalovaná tuto skutečnost stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se naproti tomu zavázala jistinu a úrok 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení 1 394 Kč a inkasní poplatek 2 700 Kč, celkem 27 888 Kč uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další do měsíce od splatnosti předchozí. Ve smlouvě byly sjednány i sankční poplatky pro případ nedodržení smluvních podmínek, zejména pro případ prodlení s úhradou splátek ze strany žalované (smluvní pokuta, náklady na vymáhání – realizace vymáhacího procesu byla specifikována v soupisu). 8. Shora uvedenými listinami bylo prokázáno, že právní předchůdkyně jakožto původní věřitel postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni s účinností ke dni [datum], kdy byla zaplacena úplata za postoupení, a o tomto postupu byla žalovaná písemně informována. Žalobkyní pak byla před podáním žaloby upomenuta o zaplacení do [datum]. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná uhradila právní předchůdkyni či žalobkyni více než 4 500,01 Kč, v tomto směru žalovaná ničeho netvrdila ani neprokazovala. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 12. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18). 13. V daném případě dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti před poskytnutím úvěru s odbornou péčí zkoumat úvěruschopnost žalované nedostála. Přestože určité dílčí úkony v tomto směru činila, spolehla se pouze na sdělení žalované a soudu neprokázala žádnými (ani specifikovanými) listinami, že tyto údaje ověřila, a to přestože k obezřetnějšímu postupu indicie měla. V tomto směru soud poukazuje na neobvykle nízké výdaje za nájemní bydlení, prováděné srážky ze mzdy a skutečnost, že pracovní poměr jakožto jediný zdroj příjmů žalované měl trvat pouze do prosince 2021, přestože úvěr měl být splácen dalších sedm měsíců. Žalovaná také v žádosti tvrdila, že je vdaná, avšak příjmy svého manžela (jím pobírané renty, důchody, sociální dávky) žádné neuvedla. Neupřesnila ani na co, či za co jsou jí prováděné srážky ze mzdy ve výši 1 467 Kč. Z takto poměrně povrchně zjištěných a neověřených poměrů žalované nemohla právní předchůdkyně učinit relevantní závěr o tom, zda žalovaná úvěruschopná je či není. 14. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila