210 C 187/2023-36 — Okresní soud v Kladně

1. Podanou žalobou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení. Nárok odůvodnila tím, že původní věřitel, společnost [právnická osoba] [IČO] (právní předchůdce žalobkyně) a žalovaná spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce ([číslo]) ve výši 12 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaná zavázala do 1 roku zaplatit původnímu věřiteli kromě jistiny 12 000 Kč též částku 7 968 Kč, sestávající ze souhrnného poplatku, celkem tedy částku 29 968 Kč. Půjčku se žalovaná zavázala splácet v 52 týdenních splátkách. Žalovaná původnímu věřiteli uhradila závazek pouze částečně - splatila pouze 6 078 Kč, která byla započtena především na úhradu souhrnného poplatku. Žalobkyně po žalované proto do úplného splnění dluhu požaduje splatit dlužnou jistinu ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím, ze souhrnného poplatku již ničeho. 2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, s účinností od [datum]. Ke dni postoupení činila pohledávka celkem částku 12 270 Kč, sestávající z nedoplacené dlužné jistiny, jak výše uvedeno. 3. Žalovaná u jednání potvrdila, že z titulu předmětné smlouvy uhradila částku 6 078 Kč, jinak již ničeho. Uvedla, že uznává svůj závazek ve výši zbytku jistiny, poplatek ale uhradit odmítla, s tím, že je příliš vysoký. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. 4. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce ze dne [datum], jak výše uvedeno, smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek včetně příloh, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k úhradě včetně poštovního podacího archu a dokladem o úhradě poštovného. 5. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Smlouvou o půjčce, jak výše uvedeno, bylo prokázáno, že dne [datum] právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce, na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované v hotovosti částky 12 000 Kč (což učinil) a žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit poskytnutou částku (tj. jistinu) společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 968Kč, celkem tedy 19 968 Kč. Dlužná částka měla být splacena ve 52 pravidelných týdenních splátkách. Ze žalobních tvrzení se podává, že uhrazena byla částka 6 078 Kč, právě tuto částku žalovaná splatila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni od původního věřitele, jak výše uvedeno a je tvořena částkou 12 000 Kč a příslušenstvím k uvedené částce. 6. Dle § 3028 odst. 1 nového občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 nového občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudila podle právních předpisů ve znění do [datum]. 7. Dle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 10. Podle § 524 občanského zákoníku věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 11. Soud se nejprve zabýval svojí pravomocí spor rozhodnout. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaná má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodné právo je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dáno volbou práva původními účastníky smlouvy, a je jím tedy české právo. 12. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), přičemž přihlédl ke všemu, co vyšlo za řízení najevo. Poté dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně. 13. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla půjčka peněžité částky 12 000 Kč. U smlouvy o půjčce se dle právní teorie jedná o tzv. kontrakt reálný, tudíž kontraktační proces je dovršen až předáním předmětu smlouvy smluvní stranou druhé smluvní straně, v daném případě tedy předáním peněz žalobkyně žalovanému. Tímto okamžikem počínají ze smlouvy plynout práva a povinnosti. Je nepochybné, že původní věřitel svou povinnost, vyplývající ze smlouvy, tedy žalované předat částku 12 000 Kč, splnil, to ostatně žalovaná podpisem smlouvy v obou případech stvrdila, když potvrdila, že převzala tuto půjčku. 14. Pokud jde ale o„ souhrnný poplatek“ ve výši 7 968 Kč, přidružený k jistině 12 000 Kč a převyšující tak výši jistiny o 50 %, soud uzavřel, že jeho pravá povaha je zřejmá. Ve skutečnosti se jedná o další, tentokrát už skrytý úrok, který navyšuje cenu půjčovaných peněz. Soud v souladu se zákonem toto ujednání posuzoval podle obsahu, nikoliv podle označení. Platba s názvem„ souhrnný poplatek“ je dle názoru soudu neurčitá, tudíž nepřehledná, není vysvětleno a doloženo, z jakých konkrétních úkonů se částka skládá, není zřejmé, jak původní věřitel právě k této částce dospěl. 15. Pokud byla půjčka 12 000 Kč sjednána na dobu 52 týdnů, její fakticky požadované navýšení o 7 968 Kč lze v podstatě podřadit pod "úrok". Úrok, převyšující 50% jistiny, podstatně přesahuje běžnou, obvyklou úrokovou míru v době jejich sjednání, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů nebo půjček bez určení účelu, která činí zhruba 20 % (viz např. Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR – stavy obchodů (%), položka UK6 – Domácnosti a NISD (S.14+S.15) – na spotřebu – splatnost do 1 roku včetně, dostupná na [webová adresa]). Bez významu není ani skutečnost, že žalovaná při sjednávání půjčky pravděpodobně jednala v tíživé situaci. V podrobnostech dále soud odkazuje na ustálenou rozhodovací činnost Nejvyššího soudu ČR v otázce výše sjednaných úroků v rozporu s dobrými mravy, zejména pak na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004. Více než trojnásobek obvyklých sazeb je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (k tomu dále viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 33 Odo 875/2005 nebo 32 Odo 3010/2007). 16. Ve smyslu § 41 obč. zák. je však možné neplatné ustanovení o poplatku či odměně oddělit od ostatních částí smlouvy. Lze tak dospět k závěru, že původní věřitel a potažmo tedy žalobkyně má nárok pouze na splacení jistiny. Zbývající část smlouvy o půjčce byla shledána absolutně neplatnou. 17. Povinností žalované v souladu se zákonem bylo splatit věřiteli částku celkem 12 000 Kč. Z tvrzení samotné žalobkyně se podává, že žalovaná původnímu věřiteli vrátila, ač si půjčila částku 12 000 Kč, celkem částku 7 968 Kč, takže z částky 12 000 Kč, kterou od původního věřitele obdržela, dluží ještě 5 922 Kč. Žalovanou uhrazenou částkou ve výši 7 968 Kč byla půjčená jistina splacena pouze částečně, soud proto žalované uložil doplatit zbytek půjčené částky, představující jistinu 12 000 Kč. 18. S ohledem na výše uvedené soud co do zbývající částky a příslušenství žalobu zamítl. 19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2) o.s.ř., kdy ve věci byla shodně úspěšná žalobkyně i žalovaná.