210 C 7/2023-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovanou byla uzavřena dne , datum, smlouva o zápůjčce č. , tel. číslo, , jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit do , datum, formou 100 týdenních splátek po , částka, spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, . Tento poplatek v sobě zahrnoval kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši , částka, , odměnu za zpracování úvěru a flexibilní splácení ve výši , částka, a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši , částka, . Celkem se tak žalovaná zavázala splatit věřiteli do dne , datum, částku , částka, .2. Žalovaná půjčku řádně a včas nesplácela, uhradila celkem pouze , částka, .3. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, s účinností od , datum, a tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši , částka, , kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši , částka, a úroků z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny , částka, od , datum, do zaplacení.4. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní.6. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícímu skutkovému závěru: Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že dne , datum, právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . a žalovaná uzavřeli smlouvu, podle níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku , částka, a žalovaná se zavázala tuto částku splatit v 100 týdenních splátkách po , částka, , poslední splátku dne , datum, . Z oznámení o postoupení včetně podacího lístku, smlouvy o postoupení a přílohy ke smlouvě bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . oznámil žalovanému postoupení dluhu na žalobkyni. Z předžalobní upomínky včetně podacího lístku bylo zjištěno, že byla žalované odeslána výzva k úhradě dluhu před soudním vymáháním. Ze shodných tvrzení stran bylo zjištěno, že žalovaná uhradila částku , částka, .7. Z hlediska právní stránky věci soud dospěl k závěru, že na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen spotř. ú.), vše ve znění účinném v době uskutečnění právního jednání.8. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Dle ust. § 1 věty druhé spotř. ú. spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.13. Dle ust. § 9 spotř. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.14. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření je smlouvy o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitelka (§419 o.z.) a právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování nebankovních půjček (§ 420 o.z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 spotř. ú. plyne, že věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a pokud tak neučiní, je následkem neplatnost uzavřené smlouvy. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. V dané věci přitom z listinných důkazů nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně dostatečně ověřil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Z hlediska platnosti smlouvy o zápůjčce dané znamená, že smlouva je neplatná.15. Při úvaze, zda se jedná o neplatnost relativní nebo absolutní, pak vychází soud z toho, že zákon o spotřebitelském úvěru je svou povahou kogentní předpis, jehož účelem je ochrana slabší strany a zajištění socioekonomické rovnováhy ve společnosti. Z tohoto pohledu lze dojít k závěru, že nedostatečné prošetření schopnosti spotřebitele splácet úvěr, je nejen v rozporu s kogentním ustanovením zákona, ale také zjevně podrývá účelnost a efektivitu této právní regulace. Soud má tak za to, že uzavřená úvěrová smlouva je tak absolutně neplatná pro rozpor se zákonem. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o zápůjčce, tedy postihuje také ujednání o úroku, poplatcích a dalších plněních.16. Danou věc lze proto posoudit výlučně podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, neboť právní předchůdce žalobkyně předal žalované částku , částka, , žalovaná však uhradila pouze částku , částka, . Za stavu, kdy žalovaná v řízení neuplatnila žádnou obranu o vyšší částce, kterou případně uhradila, má právní předchůdce žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení poskytnutých prostředků, neboť v řízení bylo prokázáno obohacení žalované, úbytek majetku na straně právního předchůdce žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku zbývající po odečtení zaplacené částky od částky , částka, , tedy částku , částka, . Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.17. Nárok žalobkyně na přiznání zákonného úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne , datum, s určením data splatnosti , datum, . (srov. ust. § 573 o. z.). Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od , datum, . Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu v příslušenství zamítl.18. O náhradě nákladů říz