211 C 189/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 28 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, která byla žalovanému zaslána na bankovní účet stejného dne. Žalovaný učinil vůči žalobkyni nabídku prostřednictvím webového formuláře žalobkyně, následně byla ověřena totožnost žalovaného prostřednictvím naskenovaného občanského průkazu a jednokorunové platby z bankovního účtu žalovaného, smlouva byla nakonec podepsána pinem, který byl zaslán na telefonní číslo žalovaného. Smluvní dokumenty byly následně zaslány na e-mail žalovaného. Žalobkyně si před samotným uzavřením smlouvy vyžádala informace od žalovaného o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, tyto pak ověřila s dokumenty předloženými žalovaným a dále s databázemi. Žalobkyně tak vycházela z průměrného čistého příjmu žalovaného ve výši 29 422 Kč, pokud jde o výdaje vycházela z nezabavitelného minima ve výši 7 772 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 500 Kč. Celková částka byla splatná dne [datum]. Žalovaný zápůjčku neuhradil řádně a včas, uhradil pouze částku 8 000 Kč. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 26 500 Kč, dále v souvislosti s prodlením požaduje žalobkyně za zaslaných pět upomínek částku 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Z dlužné částky 26 500 Kč se pak žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Ze smlouvy o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně měla uzavřít s žalovaným dne [datum] smlouvu, na základě které byla žalovanému na bankovní účet [číslo] [bankovní účet] poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat uhradit věřiteli jistinu ve výši 20 000 Kč a poplatek ve výši 6 500 Kč, a to do [datum]. Sjednána byla i částka 500 Kč za každou výzvu, stejně tak i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. 4. Z potvrzení o platbě a ze zpráv [právnická osoba], soud zjistil, že dne [datum] byla částka 20 000 Kč zaslána žalobkyní pod variabilním symbolem: [číslo] na bankovní účet č. [bankovní účet]. Tato částka byla na předmětný bankovní účet připsána dne [datum] pod stejným variabilním symbolem. Majitelem a disponentem bankovního účtu byl žalovaný. 5. Z nahlédnutí do CEE soud zjistil, že žalovaný nemá vedeny žádné exekuce. 6. Z výplatních pásek soud zjistil, že v březnu 2020 byl žalovaného průměrný čistý měsíční plat ve výši 36 682 Kč a v dubnu 2020 ve výši 24 094 Kč. 7. Z občanského průkazu soud zjistil, že se jedná o sobou žalovaného. 8. Z upomínky ze dne [datum], ze dne [datum], opakované výzvy k úhradě ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně žalobkyní upomínán k zaplacení. 9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podacího lístku k výzvě bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínán. Upomínka byla zaslána téhož dne, lhůta byla stanovena v rozsahu 3 dnů. 10. Z ostatních důkazů (potvrzení o přijaté platbě ve výši 1 Kč) neučinil soud nová skutková zjištění. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 104 ZoSÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 14. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 15. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 16. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 17. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 19. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. 20. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyně předložila smlouvu o zápůjčce, která neobsahovala vlastnoruční podpis žalovaného, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. 21. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce v tvrzeném rozsahu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. 22. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno. 23. Žalovaný však od žalobkyně převzal částku ve výši 20 000 Kč, přičemž žalobkyni dosud vrátil pouze částku 8 000 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 12 000 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od [datum], neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného o