214 C 70/2023-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 13 800 Kč s 15% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž poskytla žalovanému dne [datum] částku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit do [datum] spolu s poplatkem 3 800 Kč Smlouva byla uzavřena přes webové stránky právní předchůdkyně [webová adresa], na nichž se žalovaný registroval zadáním osobních údajů, následovalo ověření správnosti kontaktů uvedených žalovaným, a poté žalovaný odsouhlasil text smlouvy. Zápůjčka byla poskytnuta bezhotovostně na účet žalovaného. Žalovaný však zápůjčku nesplácel řádně a včas a dosud na ni ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovanou byla posléze postoupena na žalobkyni. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, navrhla žalobkyně, aby soud její nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán pro pochybnosti o oprávněnosti celkové žalované částky. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně vyjádřeným již v žalobě věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů, v souladu s § 156 odst. 1 věta prvá o.s.ř. byl rozsudek vyhlášen veřejně dne [datum]. 4. Soud zjistil následující skutečnosti. 5. Ve smlouvě o zápůjčce [číslo] je jednou stranou společnost [právnická osoba], [IČO] a druhou stranou žalovaný, označený jako zákazník. Právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku 10 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedeného ve smlouvě a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a uhradit poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 800 Kč, vše do [datum] Smlouva neobsahuje podpis žádné ze stran. Ze standardních informací o zápůjčce [číslo] vyplývá RPSN 4 933,41% !!! 6. Ze zprávy [obec] spořitelny, a.s. ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že majitelem a jediným disponentem účtu uvedeného v předložené smlouvě je žalovaný a dne [datum] byla na tento účet připsána částka ve výši 10 000 Kč. 7. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že žalobkyni či právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil jakoukoli částku. 8. Aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] jež byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, seznamu postupovaných pohledávek k této smlouvě a oznámení původního věřitele ze dne [datum] o postoupení pohledávky žalovanému. 9. Soud na základě provedených důkazů nemá za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný skutečně uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Skutečnost, že právě žalovaný (a nikoli jiná osoba) se registroval na webových stránkách společnosti [právnická osoba] a zadal zde své údaje a odsouhlasil text smlouvy, nevyplývá z žádných provedených důkazů a žalobkyně jiné důkazy neoznačila. Jen to, že žalovaný je označen v něm nepodepsané smlouvě jako zákazník, ještě neznamená, že to byla právě on, kdo se na webové stránky registroval a odsouhlasil text smlouvy, neboť se jedná o listiny vytvořené samotnou právní předchůdkyní žalobkyně, která do nich mohla uvést cokoliv, popř. se mohla registrovat (namísto žalovaného) přes internet kterákoliv jiná osoba znalá osobních údajů žalovaného. 10. Žalobkyně sice navrhla provést důkaz„ předkládanými listinami“ s tím, že ověření identity žalovaného dokládá„ buď kopií průkazu totožnosti, nebo/a výpisem z bankovního účtu žalovaného, příp. jeho výplatními páskami“, avšak ve skutečnosti ani jednu z těchto listin nedoložila (nehledě na neurčitost takového důkazního návrhu – sama žalobkyně zjevně nemá jasno v tom, jak ověření totožnosti žalovaného vlastně proběhlo). Ani jeden z těchto důkazů by navíc nemohl prokázat jakýkoliv projev vůle žalovaného směřující k uzavření této konkrétní smlouvy o zápůjčce o předmětném konkrétním obsahu. Soud dále podotýká, že platba 1 Kč, která plyne z potvrzení o přijaté platbě, byla žalovaným zaplacena již dne [datum], zatímco k údajnému poskytnutí zápůjčky došlo až dne [datum] (žalobkyně ani netvrdí nic o tom, že by se měla nějaká verifikační platba uskutečnit). Ani ta tedy nemůže prokázat uzavření pozdější smlouvy o zápůjčce, natož obsah takové smlouvy. 11. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 12. Podle § 1745 o.z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 13. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. 14. Podle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 15. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně uzavřela smlouvu o zápůjčce s žalovaným, resp. neprokázala, že to byl právě žalovaný, kdo přijal nabídku (§ 1740 odst. 1 o.z.) právní předchůdkyně na uzavření smlouvy (tj. jakkoliv projevila vůli k přijetí návrhu smlouvy, který jí měl být prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně předložen). Mezi účastníky proto nedošlo k uzavření žádné smlouvy. 16. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z téhož dne vzal soud za prokázané, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužné částky do 3 dnů. 18. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 19. Vzhledem ke shora uvedenému se soud zabýval, zda žalobkyně nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný převzal od její právní předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč, přičemž jí dosud nevrátil ničeho, žalovaný se tak co do této částky bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, též nárok na zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé žalovanému odeslala dne [datum] s určením data splatnosti do tří dnů, poslední den lhůty připadal na [datum] a ode dne následujícího, tedy [datum], je žalovaný v prodlení. 20. Co do zbytku požadovaného nároku byla žaloba zamítnuta. 21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., žalobkyně byla úspěšná co do 72% a neúspěšná co do 28%, přísluší jí proto rozdíl mezi mírou úspěchu a neúspěchu, tedy 44% náhrady nákladů řízení. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným a doměřeným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč, celkem 2 452 Kč, což s ohledem na nárok 44% náhrady nákladů řízení činí 1 078,80 Kč. Náhradu nákladů řízení soud žalobkyni přiznal k rukám právního zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř., o DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o. s. ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně. 22. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 800 Kč, avšak ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdější