216 C 60/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 22 597,15 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut hotovostní úvěr ve výši 27 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala úvěr spolu se smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, inkasním poplatkem a náklady na vyhodnocení úvěru v celkové výši 23 190 Kč vrátit formou 14 měsíčních splátek po 3 585 Kč, celkem měl uhradit částku 50 190 Kč. První splátka byla dle smlouvy splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná [datum]. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla údaje týkající se jejích poměrů včetně finanční situace, příjmů a výdajů, údaje byly ověřeny předloženými listinami. Žalovaná však nehradila splátky úvěru řádně a včas, zaplatila právní předchůdkyni pouze částku 24 585 Kč odpovídající 6 řádným splátkám, čímž porušila svůj závazek, splatnost úvěru nastala [datum] (splatnost poslední splátky, nedošlo k dřívějšímu zesplatnění). Z uhrazené částky byla právní předchůdkyní započtena částka 12 643,49 Kč na jistinu a částka 11 941,51 Kč na příslušenství. Žalovaná byla v prodlení se zaplacením částky 25 605 Kč Smlouvou bylo pro případ prodlení žalované sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávky dne [datum] s účinností k [datum]. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 14 356,51 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 862,61 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 14 635,05 Kč (skládá se z nesplaceného kapitalizovaného úroku ve výši 741,40 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6748,30 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 279,82 Kč, inkasního poplatku ve výši 2 478,97 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku za dobu od [datum] do [datum] ve výši 3 386,56 Kč) a účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 265 Kč za dvě osobní návštěvu u žalovaného a odeslaný obyčejný dopis. Žalobkyně požaduje dále z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žádá za prodlení žalované smluvní pokutu ve výši 8 240,64 Kč za dobu od [datum] do [datum]. 2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, odročení nežádala. Žalovaná se k jednání, přestože byla řádně předvolána, bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 3. Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně přílohy – předpisu splátek spolu s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly dohodu, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 27 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Úvěr byl sjednán jako neúčelový. Strany sjednaly povinnost žalované zaplatit právní předchůdkyni úrok 2 599 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 13 230 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 501 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 4 860 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet po 3 585 Kč měsíčně s tím, že splátky byly dohodnuty v rozmezí 14 měsíců, splatnost první splátky nastala měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit právní předchůdkyni celkem 50 190 Kč, z toho náklady úvěru činily 23 190 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně. Pro případ prodlení s jakoukoli splátkou bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a dále paušální poplatky za písemné upomínky. 4. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je na mateřské/ rodičovské dovolené, předložila složenky k příjmům, uvedla že rodičovský příspěvek činí 16 236 Kč, za bydlení a energie hradí 2 000 Kč měsíčně, za dopravu, jídlo a osobní náklady částku 7 000 Kč měsíčně, má nařízenou exekuci, hradí 500 Kč měsíčně. K charakteru bydlení, ani osobnímu stavu (soužití s někým) se nevyjádřila. Žalobkyně předložila 3 složenky, ze kterých bylo zjištěno, že žalovaná [datum] obdržela od úřadu práce částku 15 620 Kč, v poznámce je uvedeno příspěvek na bydlení, příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek. Dne [datum] obdržela od úřadu práce částku 16 529 Kč, v poznámce je uvedeno příspěvek na bydlení, příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek. Dne [datum] obdržela od úřadu práce částku 16 558 Kč, v poznámce je uvedeno příspěvek na bydlení, příspěvek na dítě, rodičovský příspěvek. Dále předložila 3 složenky (leden, únor, duben) za platby žalobkyni po 500 Kč. 5. Podle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky žalobkyně odeslala žalovanému obyčejný dopis a dále realizovala cestu terénního pracovníka na adresu žalované. 6. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní včetně dodatku, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o provedení transakce a oznámení právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, která je tudíž aktivně legitimována k podání žaloby. Žalovaná byla o této skutečnosti písemně informována. 7. Žalobkyně upomenula žalovanou o zaplacení před podáním žaloby předžalobní výzvou. 8. Ze shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které jí byly poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky 27 000 Kč. Úvěr včetně sjednaných poplatků a úroku se žalovaná zavázala vrátit formou 14 měsíčních splátek, na úvěr uhradila částku 24 585 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni.. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 12. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v to