216 C 94/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 14 140,31 Kč z titulu uzavřené smlouvy o půjčce. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných 52 týdenních splátkách včetně sjednaných poplatků (právně hodnoceny jako úroky) ve výši 13 280 Kč. Žalovaný splatil 19 139,69 Kč, částka mu byla započtena na poplatky (úroky) a ve výši 5 859,69 Kč na jistinu dluhu. Žalovaný zbylou část závazku neuhradil. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se žalobou domáhá jistiny ve výši 14 140,31 Kč a úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] včetně všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 52 týdenních splátkách počínaje od 7. dne po uzavření smlouvy. Ze smlouvy bylo zjištěno, že byl sjednán poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 13 280 Kč, splatný ve sjednaných splátkách. Ve smlouvě bylo potvrzeno předání peněz v hotovosti. 5. Dohodami ze dne [datum] a [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným nejprve na [právnická osoba] [anonymizováno] a následně na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalovanému oznámil právní předchůdce žalobkyně přípisem. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu. 6. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v týdenních splátkách včetně sjednaného poplatku (úroku). Žalovaný peníze převzal, přičemž následně se dostal do prodlení s úhradou. Žalovaný uhradil celkem částku 19 139,69 Kč. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále s. o. z.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníku věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 685 odst. 1 o. z. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle § 517 odst. 2 s. o. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.). 9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Právně soud věc hodnotil tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost půjčku v souladu se sjednanými podmínkami splácet. Účastníci sjednali souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 13 280 Kč, ten byl soudem obsahově hodnocen jako úrok z půjčky podle § 658 s. o. z. Úrok z půjčky činil 66 % ročně, takto sjednaný úrok je vysoký, ale obsahuje v sobě všechny poplatky spojené s půjčkou, jedná se o půjčku [anonymizována dvě slova], půjčka nebyla nijak zajištěna, úrok nenarůstá, ale je v kapitalizované výši, celková výše úroku tak byla shledána ještě jako přiměřená okolnostem věci. Úrok a část jistiny byly splaceny, žalobou byla požadována část nesplacené jistiny ve výši 14 140,31 Kč, co do této částky tak bylo žalobě vyhověno, když v souladu s ust. § 1879 o. z. byla pohledávka postoupena na žalobkyni. 11. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním od [datum]. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 140,31 Kč sestávající z částky 3 x 300 Kč za dva a půl úkonů právní služby dle §11 a.t. realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.