219 C 5/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovaným dne 29. 02. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě obdržel žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně částku 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaný však svůj dluh ze smlouvy nesplnil a dluží tak žalobkyni částku 25 600 Kč představující jistinu (když na jistinu dluhu uhradil toliko 4 400 Kč), kapitalizované zákonné úroky z prodlení za období od 29. 08. 2021 do 28. 01. 2022 ve výši 924,80 Kč, a úroky z prodlení ve výši 8,5% ročně z dlužné jistiny od 29. 01. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 29. 02. 2020 smlouvu, na základě které byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit věřiteli mimo jistinu dále částku 33 963 Kč sestávající z úroku ve výši 24 177 Kč, poplatku za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a 8 286 Kč poplatku za komfortní splácení, a to v 78 týdenních splátkách po 821 Kč. Žalovaný úvěr řádně nehradil (viz tabulka umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek včetně jejích příloh, oznámením o postoupení pohledávky a podacím lístkem bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni. Z předžalobní výzvy a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínán a vyzván k zaplacení. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). 9. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla. Žalobkyně tak neprokázala, že ověřovala např., zda má žalovaný dluhy, exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má příjmy a výdaje apod. Proto soud posoudil příslušnou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, čehož si je ostatně žalobkyně dobře vědoma, když žádá toliko bezdůvodné obohacení z neplatné smlouvy. 10. Právní předchůdkyně žalobkyně však žalovanému poskytla částku 30 000 Kč, přičemž žalovaný jí dosud vrátil pouze 4 400 Kč. Jelikož se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou se vztahuje zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. zákon speciální sloužící k ochraně spotřebitele, řídí se povinnost vydat bezdůvodné obohacení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž pro zjištění skutečné výše bezdůvodného obohacení není nutný návrh na započtení ze strany žalovaného, jako je tomu v případě klasického bezdůvodného obohacení v režimu § 2993 o.z., ale soud k započtení přistupuje z úřední povinnosti, jak ostatně jednoznačně vyžaduje judikatura ESD (srov. věc Banco Espaňol C -618/10 z 14.6.2012). V daném případě se tak žalovaný na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, co do částky 25 600 Kč představující dosud nesplacenou jistinu obohatil a je povinen tuto částku také vrátit. 11. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 12. 3. 2022, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 01. 2022, s tím, že žalovaný byl vyzván k plnění do 10 dnů od jejího doručení. Poslední den lhůty tak připadal na 11. 03. 2022 (když k doručení došlo na základě zákonné fikce doručení) a ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení. Soud tak žalobu zamítnul co do úroku z prodlení tak, jak uvedeno ve výroku II. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 561,60 Kč, přičemž tato částka představuje 80 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 10 %). Při výpočtu náhrady nákladů řízení zohlednil soud i příslušenství pohledávky, a to ve výši ke dni soudního rozhodnutí (srovnej nález Ústavního soudu ČR ze dne 30. 8. 2010 sp.zn. I ÚS 2717/08, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015 sp.zn. 23 Cdo 2585/2015). Předmět řízení včetně příslušenství činí tedy částku 31 605,65 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 28 410,21 Kč a ve zbylém rozsahu neúspěšná. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 024 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 605,65 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 31 605,65 Kč sestávající z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 31 605,65 Kč sestávající z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.