220 C 14/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 20 524,94 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 18. 6. 2021 včetně poplatku ve výši 4 290 Kč a smluvního úroku. Strany dále sjednaly paušální náklad spojený s prodlením žalovaného ve výši 500 Kč při upomínání. Pro případ prodlení s uhrazením jistiny strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku za období od 19. 6. 2021 do 19. 6. 2022 v celkové výši 3 600 Kč, nákladů spojených s prodlením zaplacení pohledávky ve výši 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny za období od 19. 6. 2021 do 8. 8. 2021 ve výši 500,15 Kč, nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 690 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 944,79 Kč od 19. 6. 2021 do 11. 8. 2022, přičemž zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. žalobkyně požaduje z dlužné jistiny od 18. 8. 2022 do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaný požádal o úvěr a toto potvrdil pomocí vloženého identifikátoru. 2. Opatrovník žalovaného se k nároku žalobkyně vyjádřil tak, že rozporoval částky 8 390 Kč a 690 Kč jakožto neoprávněné. 3. Žalobkyně při jednání dne 13. 10. 2023 vzala svoji žalobu částečně zpět co do částky 10 524,93 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 18. 8. 2022 do 16. 1. 2023. Vzhledem k souhlasu žalovaného, soud řízení ve vztahu k této částce zastavil podle ust. § 96 o.s.ř. 4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] credit s.r.o. dne 19. 5. 2021 převedla na účet ve vlastnictví žalovaného částku ve výši 10 000 Kč (důkaz: potvrzení o platbě; přípis banky). Právní předchůdce oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni dne 6. 9. 2022 (důkaz: oznámení o postoupení; poštovní podací arch). Dne 5. 1. 2023 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve lhůtě do 16. 1. 2023 (důkaz: předžalobní výzva ze dne 16. 1. 2023; poštovní podací arch). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru dne 19. 5. 2021, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle. Žalobkyně byla na jednání poučena o svém břemenu tvrzení a břemenu důkazním podle ust. § 118a o. s. ř. 5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění k datu právního jednání. 6. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv.„ prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše). 10. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost. 11. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku 10 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má právní předchůdce žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně právního předchůdce žalobkyně a kauzální nexus. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč. 12. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 17. 1. 2023 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 5. 1. 2023 (doručení viz ust. § 573 o. z.) s určením data splatnosti 16. 1. 2023. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 17. 1. 2023. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je přibližně shodný na obou stranách, přičemž při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu, tedy kapitalizoval výši požadovaného a přiznaného úroku do data podání žaloby (viz např. usnesení NS ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). 14. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2, bod 2.