223 C 171/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 24 339 Kč a příslušenství s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovaným dne 27. 9. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena elektronicky po registraci žalovaného na stránkách [webová adresa], po uhrazení verifikační platby a provedení schvalovacího procesu, při němž právní předchůdkyně posuzuje úvěruschopnost klientů včetně nahlédnutí do příslušných registrů. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 21 000 Kč na jeho účet. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni celkem 25 830 Kč, tj. jistinu a kapitalizovaný úrok 4 830 Kč, do 27. 10. 2021, což neučinil, proto mu vznikla na základě smluvních ujednání povinnost zaplatit právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a nahradit náklady na upomínání. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, přičemž o každém jednotlivém postoupení je vyhotoveno společné prohlášení smluvních stran o postoupení, požaduje po žalovaném zaplatit dlužnou jistinu ve výši 21 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 830 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 339 Kč, poplatky za upomínání v celkové výši 150 Kč (50 Kč za každou upomínku, uvedeno spolu s kapitalizovaným úrokem), účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 328 Kč (za osobní návštěvu u dlužníka, telefonický hovor a odeslaný obyčejný dopis) a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po splatnosti, tj. od 28. 10. 2021 do 5. 4. 2022 ve výši 777,58 Kč, a dále od 7. 4. 2022 (následující den po účinnosti postoupení pohledávky) do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala, proto soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění. 4. Podle předložené listiny nazvané„ smlouva o úvěru [číslo]“ datované dne 27. 9. 2021 se právní předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 21 000 Kč na účet č. [bankovní účet], žalovaný se měl naproti tomu zavázat vrátit poskytnuté prostředky s úrokem ve výši 279,83 % v celkové pevné částce 4 830 Kč, tedy celkem 25 830 Kč do 30 dnů, tj. do 27. 10. 2021 Pro případ prodlení žalovaného s jakkoukoli úhradou obsahuje listina sankční ujednání (smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, poplatek za každou písemnou upomínku ve výši 50 Kč). 5. Listina výše specifikovaná („ smlouva“) byla žalobkyní předložena bez podpisu žalovaného. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva byla uzavřena elektronicky na webových stránkách právní předchůdkyně, takové tvrzení nebylo v řízení prokázáno, pro zachování písemné formy by musela být opatřena elektronicky uznávaným podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo, o písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jinak uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, pouhé tvrzení o elektronicky uzavřené smlouvě po registraci žalovaného v systému právní předchůdkyně žalobkyně na webových stránkách [webová adresa] není dostatečným důkazem. Uvedení osobních údajů žalovaného na listině není dostatečným důkazem jeho projevu vůle, když přístup k těmto údajům nemá pouze žalovaný osobně, ale může jimi disponovat množství osob. 6. Žalobkyně, přestože v žalobě tvrdila, že právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného včetně lustrací v příslušných registrech, nepředložila ke svému, byť jen okrajovému tvrzení, žádné listiny či jiné důkazy, kterými by splnění povinnosti úvěruschopnost žalovaného zkoumat ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, mohla prokázat. 7. Odlišné závěry ohledně uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného rozsahu právě s žalovaným ani ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného soud neučinil ani z dalších předložených listin (zejména obchodní podmínky). 8. Výpisem z účtu [číslo] za období od 29. 11. 2017 do 29. 11. 2017 žalobkyně prokázala, že na tento účet byla dne 29. 11. 2017 převedena částka 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] s názvem„ [celé jméno žalovaného]“. 9. Výpisem z účtu č. [bankovní účet], který je veden na právní předchůdkyni, ze dne 15. 10. 2021 spolu se sdělením banky bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 27. 9. 2021 částku 21 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Zároveň bylo zjištěno, že vlastníkem a jediným disponentem účtu byl v rozhodném období žalovaný. 10. Postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni bylo prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek a společným prohlášením stran o postoupení, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisy ze dne 12. 4. 2022. 11. Žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení předžalobní výzvou ze dne 4. 8. 2022 odeslanou dne 5. 8. 2022 2022, jak bylo prokázáno dopisem včetně poštovního podacího archu, s uvedením splatnosti dne 18. 8. 2022. 12. Z ostatních předložených listin soud neučinil zjištění relevantní pro rozhodnutí ve věci samé (upomínky právní předchůdkyně, výpis úkonů). 13. Žalovaný v průběhu řízení tvrzení žalobkyně nerozporoval, netvrdil, že by poskytnuté peněžní prostředky vrátil. 14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání. 15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 17. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). 19. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 21. Soud nemohl žalobkyni, která se z jednání omluvila, poskytnout poučení ve