223 C 49/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, inkasním poplatkem a náklady na vyhodnocení úvěru v celkové výši 17 184 Kč vrátit formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč, celkem měl uhradit částku 37 184 Kč. První splátka byla dle smlouvy splatná do měsíce od podpisu smlouvy, poslední splátka byla splatná [datum]. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl údaje týkající se jeho poměrů včetně finanční situace, příjmů a výdajů, údaje byly ověřeny předloženými listinami. Žalovaný však nehradil splátky úvěru řádně a včas, zaplatil právní předchůdkyni pouze částku 5 312 Kč odpovídající dvěma řádným splátkám, čímž porušil svůj závazek, splatnost úvěru nastala [datum] (splatnost poslední splátky, nedošlo k dřívějšímu zesplatnění). Z uhrazené částky byla právní předchůdkyní započtena částka 2 648,65 Kč na jistinu a částka 2 663,35 Kč na příslušenství. Žalovaný byl v prodlení se zaplacením částky 31 872 Kč tvořené dlužnou jistinou 17 351,35 Kč a dlužným příslušenstvím 14 520,65 Kč Smlouvou bylo pro případ prodlení žalovaného sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávky dne [datum] s účinností k [datum]. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 17 351,35 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 441,88 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 1 012,56 Kč z dlužné jistiny za dobu od [datum] do [datum] (ve výši 15 % ročně), poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 399,99 Kč, inkasního poplatku ve výši 3 085,72 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 593,06 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 463,89 Kč (z nesplacené jistiny za dobu od [datum] do [datum]), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 793,17 Kč z dlužné jistiny za dobu od [datum] do [datum] a účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 256 Kč za dvě osobní návštěvu u žalovaného a odeslaný obyčejný dopis. Žalobkyně požaduje dále z dlužné jistiny zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaný neuhradil i přes upomínání kromě výše uvedených plateb ničeho. 2. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, odročení nežádala. Žalovaný se k jednání, přestože byl řádně předvolán, bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 3. Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] včetně přílohy – předpisu splátek spolu s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali dohodu, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Úvěr byl sjednán jako neúčelový. Strany sjednaly povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni úrok 1 925 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 859 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 3 600 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet po 2 656 Kč měsíčně s tím, že splátky byly dohodnuty v rozmezí 14 měsíců, splatnost první splátky nastala dne [datum]. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni celkem 37 184 Kč, z toho náklady úvěru činily 17 184 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně. Pro případ prodlení s jakoukoli splátkou bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a dále paušální poplatky za písemné upomínky. 5. Z žádosti o úvěr datované k [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný, má středoškolské vzdělání, bydlí u rodičů v rodinném domě. Je zaměstnaný na dobu určitou do [datum] s příjmem 10 000 Kč. Výdaje uvedl v částce 1 000 Kč za bydlení, 3 860 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady a v částce 250 Kč s označením jiné, celkové náklady tudíž činily 5 110 Kč a disponibilní zůstatek činil 4 890 Kč. Zaměstnání a příjem měly být dle formuláře ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami. Žalobkyně kromě žádosti žádné doklady k úvěruschopnosti nepředložila. 6. Podle výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému obyčejný dopis a dne [datum] realizovala cestu terénního pracovníka na adresu žalovaného. 7. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní včetně dodatku, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzení o provedení transakce a oznámení právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, která je tudíž aktivně legitimována k podání žaloby. Žalovaný byl o této skutečnosti písemně informován. 8. Žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení před podáním žaloby výzvou ze dne [datum] s uvedením lhůty k plnění do [datum], tato byla předložena včetně podacího archu, čímž bylo prokázáno její odeslání dne [datum]. 9. Ze shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které mu byly poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky 20 000 Kč. Úvěr včetně sjednaných poplatků a úroku se žalovaný zavázal vrátit formou 14 měsíčních splátek po 2 656 Kč, což neučinil, uhradila pouze 5 312 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, která jej o zaplacení marně upomínala. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]). 13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom smě