225 C 13/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedených částek s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu [číslo] kterou byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Na základě Dodatku [číslo] k rámcové smlouvě, jenž byl sjednán dne [datum], byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 51 663 Kč (smlouva o úvěru č. HU01074209). Žalovaný se úvěr zavázal splácet v měsíčních splátkách po 1 026 Kč, sestávající z jistiny a úroku 17,90 % ročně. Žalovaný úvěr splácel řádně do dubna 2022, od splátky splatné v květnu 2022 však již řádně nesplácel a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že ověřila údaje, které jí žalovaný poskytl ohledně své finanční situace a posoudila informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně tak požaduje jistinu úvěru 50 821,54 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 280,69 Kč za období od [datum] do [datum], úrok ve výši 17,9 % ročně z částky 50 821,54 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 50 821,54 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 50 821,54 Kč od [datum] do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhá částky 600 Kč jako nákladů účelně vynaložených na vymáhání dluhu sjednaných ve smlouvě, které byly žalovanému naúčtovány dne [datum] a [datum] (2 x 300 Kč), a částky 270 Kč jako dlužného pojistného, které si žalovaný s žalobkyní sjednal dne [datum] ve smlouvě o úvěru č. HU01074209. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání nařízeného na [datum] se omluvila a odročení nežádala. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). 3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění. 4. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla podepsána elektronicky, patrně podpisem žalovaného vytvořeným na elektronickém záznamovém zařízení (mobilu, tabletu či signpadu), na jejím základě zřídila žalobkyně pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. 5. Žalobkyně a žalovaný elektronicky podepsali dodatek [číslo] k rámcové smlouvě dne [datum], na základě kterého se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 51 663 Kč převodem na výše uvedený běžný účet. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 96 splátkách po 1 026 Kč měsíčně. Podmínky pro používání úvěru jsou součástí dodatku. Dále strany v dodatku sjednaly úrok ve výši 17,90 % ročně a pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíčním pojistným ve výši 90 Kč (důkaz: dodatek [číslo] podmínky pro používání úvěru). 6. Na základě výše uvedené smlouvy a dodatku [číslo] žalobkyně žalovanému poskytla částku spotřebitelského úvěru ve výši 51 663 Kč na jeho běžný účet (důkaz: výpis z běžného účtu ze dne [datum]). Celkem žalovaný zaplatil na tento úvěr částku 5 135,66 Kč (důkaz: přehled plateb). Protože žalovaný nedostál svému závazku splácet sjednané splátky úvěru, žalobkyně jej v souladu s dodatkem [číslo] úvěrovými podmínkami (důkaz: dodatek [číslo] obchodní podmínky a podmínky pro používání úvěru) zesplatnila ke dni [datum] a vyzvala žalovaného k zaplacení jeho nesplacených dluhů ke dni [datum] (důkaz: výzva k předčasnému splacení a podací arch). Žalovaný zůstatky úvěrů ve shora popsaném rozsahu nezaplatil a nezaplatil ani smluvní úrok a úrok z prodlení. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatil více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním úvěrů, či poté. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo. 7. Z úvěrové zprávy ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že finanční instituce žalovanému v období roku 2021 odmítly 18 žádostí o úvěr. Žalovaný má existující 4 splátkové kontrakty (se splátkami ve výši 10 602 Kč měsíčně, ve výši 2 917 Kč měsíčně, ve výši 1 366 Kč měsíčně a ve výši 8 341 Kč měsíčně, poslední splátky jsou na hypoteční úvěr), 1 nesplátkový kontrakt (kontokorentní úvěr s vyčerpanou částkou 49 994 Kč) a 3 kreditní karty. 8. Z přehledu žádostí o úvěr (listina nazvaná jako„ aplikační data“) bylo zjištěno, že žalovaný žádal žalobkyni o půjčku v období roku 2021 celkem 7x. Úspěšná byla až poslední žádost na základě dodatku [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí ve vlastním domě/bytě, má maturitu (ve všech předchozích žádostech, včetně poslední ze dne [datum] uváděl jen základní vzdělání) a má splátky ve výši 8 200 Kč měsíčně. Dále uvedl, že výdaje jeho domácnosti činí 7 000 Kč na bydlení, 3 000 Kč na léky, jídlo a dopravu a 0 Kč na splátky ostatních členů. Příjem má ve výši 27 000 Kč měsíčně jako zaměstnanec na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba] a příjem ostatních členů domácnosti činí 23 000 Kč měsíčně. Žádný z žalovaným uvedených údajů neměla žalobkyně doložený. 9. Z listin označených jako obchodní podmínky, ceník, doklad odeslané pošty, formulář pro standardní informace, přehled nákladů účelně vynaložených bankou a výpis z účtu ke dni [datum] soud neučinil jiná skutková zjištění než výše uvedená. 10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. V případě porušení povinnosti úvěrujícího řádně (s odbornou péčí) zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (k danému aktuálně rozsudek Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo], OPR-Finance, shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020-103, přičemž s argumentací uvedenou v daných rozhodnutích se soud ztotožňuje a považuje ji za správnou). 17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Z hlediska právníh