227 C 94/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 14 773 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku společně s poplatkem ve výš 3 033 Kč vrátit do [datum] Smlouva byla uzavřena distančním způsobem a finanční prostředky byly poskytnuty na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že zhodnotila výpis z jejího účtu za poslední tři měsíce a dále prověřila žalovanou v registrech [příjmení], ISIR, [příjmení] [příjmení] a EUCB. Žalovaná nehradila ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy dne [datum]. Žalobkyně nyní žádá částku ve výši 14 773 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, a bylo tak jednáno v nepřítomnosti účastnic dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 3. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: 4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. 5. Z žádosti o poskytnutí úvěru a smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru činil po slevě 3 033 Kč, RPSN činila 2398 %. Částka byla poskytnuta bezhotovostním převodem na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 28 dnů, tj. do [datum]. 6. Z registru platebních informací ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná má čtyři jiné závazky, a to spotřebitelské úvěry a revolvingový úvěr, které průběžně splácí. V minulosti měla 11 jiných závazků uzavřených na základě smluv o spotřebitelském úvěru, které byly ukončeny splněním povinnosti. Dále podala tři žádosti o spotřebitelský úvěr, které prozatím schváleny nebyly. 7. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba] za období listopad 2022, bylo zjištěno, že dne [datum] zaslala na účet [bankovní účet] částku ve výši 10 000 Kč. 8. Z výpisu účtu za období srpen, září a říjen 2022 vedeného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaná. V tomto období byly na účtu vedeny platby příchozí i odchozí. 9. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalobkyně žalované zaslala dne [datum] výzvu k plnění ve lhůtě 7 dnů. Výzva byla odeslána na email žalované téhož dne. 10. Z dalších provedených důkazů (fotografie žalované a jejího občanského průkazu) soud neučinil žádné pro věc podstatné skutkové zjištění. 11. Soud neprovedl navrhovaný důkaz dotazem na banku žalované ohledně jejího účtu pro nadbytečnost, neboť skutečnost, kdo je majitelem účtu č. [bankovní účet] zjistil z výpisu účtu žalované. 12. Soud neprovedl navrhovaný důkaz rozsudkem [název soudu], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], neboť z něj v této věci nelze učinit žádné skutkové zjištění. 13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále také„ SpÚ“). 14. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 18. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 19. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 20. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 21. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2020, č. j. 23 Co 255/2020-101, a ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020-103. 22. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 24. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 25. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalované je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o.z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování úvěrů (§ 420 o.z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení SpÚ. 26. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost