228 C 44/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které žalované dne 20. 5. 2022 poskytla zápůjčku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit do 19. 6. 2022 spolu s poplatkem 3 040 Kč Smlouva byla uzavřena přes webové stránky právní předchůdkyně [webová adresa], kde se žalovaná registrovala zadáním osobních údajů, následovalo ověření správnosti kontaktů uvedených žalovanou, a poté žalovaná odsouhlasila text smlouvy. Zápůjčka byla poskytnuta bezhotovostně na účet žalované. Žalovaná však zápůjčku nesplácela řádně a včas a dosud na ni nic neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla posléze postoupena na žalobkyni. Žalobkyně nyní žádá vrácení zápůjčky 8 000 Kč, zaplacení poplatku 3 040 Kč a zákonný úrok z prodlení z těchto částek. 2. Žalovaná uvedla, že zápůjčku si nevzala ona, ale její kamarád [jméno] [příjmení] bez jejího souhlasu. Ofotil si její občanský a řidičský průkaz, což poté přes internet doložil. 3. Soud zjistil následující skutečnosti. 4. Ve smlouvě o zápůjčce [číslo] je jednou stranou společnost [právnická osoba], [IČO], a druhou stranou žalovaná (označená jako zákazník). Právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku 8 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované uvedený ve smlouvě a žalovaná se zavázala ji vrátit a uhradit poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 040 Kč do 19. 6. 2022 Smlouva neobsahuje podpis žádné ze stran. 5. Potvrzení o přijaté platbě ze dne 21. 3. 2022 prokazuje, že žalovaná ze svého účtu (skutečnost, že se jedná o její účet, plyne z toho, že je zde označena jako odesílatel, a žalovaná při jednání i sama potvrdila, že jde o její číslo účtu) zaplatila právní předchůdkyni ve stejný den 1 Kč. Podle potvrzení o provedené platbě zaslala právní předchůdkyně dne 20. 5. 2022 platbu 8 000 Kč na účet žalované (číslo se shoduje s číslem účtu ve smlouvě i v potvrzení o přijaté platbě ze dne 21. 3. 2022). 6. Oznámením ze dne 15. 9. 2022 oznámila právní předchůdkyně žalované postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobkyni. Výzvou k úhradě dluhu z téhož dne vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky 13 834 Kč do tří dnů. Oba dopisy byly odeslány dne 15. 9. 2022 (viz podací lístek). 7. Soud na základě provedených důkazů nemá za prokázané, že právní předchůdkyně a žalovaná skutečně uzavřely smlouvu o zápůjčce. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měla žalovaná právní předchůdkyni (popř. žalobkyni jako její právní nástupkyni) plnit, obecně vzato tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Skutečnost, že právě žalovaná (a nikoliv jiná osoba) se registrovala na webových stránkách právní předchůdkyně, zadala tam své údaje a odsouhlasila text smlouvy, nevyplývá z žádných provedených důkazů a žalobkyně jiné důkazy neoznačila. Jen to, že žalovaná je označena v jí nepodepsané smlouvě jako zákazník, ještě neznamená, že to byla právě ona, kdo se na webové stránky registroval a odsouhlasil text smlouvy, neboť se jedná o listiny vytvořené samotnou právní předchůdkyní, která do nich mohla uvést cokoliv, popř. se mohla registrovat (namísto žalované) přes internet kterákoliv jiná osoba znalá osobních údajů žalované. 8. Žalobkyně sice navrhla provést důkaz„ předkládanými listinami“ s tím, že ověření identity žalované dokládá„ buď kopií průkazu totožnosti, nebo/a výpisem z bankovního účtu žalovaného, příp. jeho výplatními páskami“, avšak ve skutečnosti ani jednu z těchto listin nedoložila (nehledě na neurčitost takového důkazního návrhu – sama žalobkyně zjevně nemá jasno v tom, jak ověření totožnosti žalované vlastně proběhlo). Ani jeden z těchto důkazů by navíc nemohl prokázat jakýkoliv projev vůle žalované směřující k uzavření této konkrétní smlouvy o zápůjčce o tomto konkrétním obsahu (nadto z nich samotných ani nelze spolehlivě dovodit, kdo je právní předchůdkyni předložil – zda to byla opravdu žalovaná nebo jiná osoba, které se dostaly tyto doklady do dispozice jako např. osoba blízká, někdo, kdo s žalovanou bydlí apod.). Soud dále podotýká, že platba 1 Kč, která plyne z potvrzení o přijaté platbě, byla žalovanou zaplacena již dne 21. 3. 2022, zatímco k údajnému poskytnutí zápůjčky došlo až dne 20. 5. 2022 (žalobkyně ani netvrdí nic o tom, že by se měla nějaká verifikační platba uskutečnit). Ani ta tedy nemůže prokázat uzavření pozdější smlouvy o zápůjčce, natož obsah takové smlouvy. 9. Za situace, kdy soud neměl na základě dosud označených důkazů tvrzení žalobkyně o způsobu uzavření smlouvy za prokázaná, měl v úmyslu žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), aby k nim označila další důkazy, které by byly schopny je prokázat, včetně poučení o důkazním břemeni a o tom, že jinak se vystavuje nepříznivému následku v podobě neúspěchu ve věci. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Lze tak konstatovat, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní ohledně těchto tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 odst. 2 o. s. ř.) 10. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 11. Podle § 1745 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 12. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. 13. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 14. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.