230 C 28/2023-52 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které předala žalovanému 30 000 Kč v hotovosti při podpisu. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a zaplatit příslušenství 25 776 Kč spočívající v úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku v 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Splatnost poslední splátky byla dne [datum]. Před poskytnutím úvěru právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z vyplněné žádosti o úvěr včetně dokladů, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas a doposud uhradil jen 9 984,01 Kč. Pohledávka za žalovaným byla s účinností k [datum] postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně se jednání taktéž nezúčastnila, svou neúčast u jednání omluvila. 3. Z listinných důkazů provedených při jednání soud zjistil následující skutečnosti. 4. Dne [datum] společnost [právnická osoba] a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, zatímco žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit úrok 2 888 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 2 788 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti 5 400 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Ze smlouvy dále plyne, že částka 30 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti při jejím podpisu. 5. Žalovaný pak den předtím, [datum], podepsal žádost o úvěr, ve které uvedl, že je zaměstnaný u [právnická osoba], s.r.o. s příjmem 28 888 Kč. Platí za bydlení a energie 6000 Kč, dopravu, osobní náklady a jídlo 3 860 Kč, za splátky jiných úvěrů 2 500 Kč měsíčně. Spolu s žádostí o úvěr byla žalovaným předložena pracovní smlouva a výplatní pásky. 6. Oznámením ze dne [datum], odeslaným dne [datum] (viz poštovní podací arch), oznámila právní předchůdkyně žalovanému postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy na žalobkyni. 7. Předžalobní výzvou ze dne [datum] (včetně podacího archu dokládající její odeslání dne [datum]) byl žalovaný před zahájením soudního řízení vyzván k úhradě žalované částky. 8. Dohodou o provedení práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel čtyři dny před žádostí o úvěr dohodu o provedení práce na dobu určitou do [datum] s hodinovou odměnou v hrubé výši 220 Kč, a to za práci na stavbách po celé ČR a v zahraničí. 9. Z dohody o změně pracovní smlouvy z [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl v pracovním poměru na dobu určitou u [právnická osoba] [právnická osoba] do [datum]. 10. Z výplatních pásek vystavených [právnická osoba] [právnická osoba] za únor 2021 a březen 2021 bylo zjištěno, že čistá mzda za březen 2021 byla žalovanému vyplacena ve výši 19 853 Kč a za únor ve výši 26 577 Kč, když základní hrubá mzdy činila 24 070 Kč, v únoru je pak součástí mzdy prémie 2 409 Kč. Z výplatní pásky je zřejmé, že žalovanému byla v průběhu února 2021 vyplacena mimořádná záloha na mzdu 2 000 Kč. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 15. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně ještě před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku) řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, neboť úvěr by byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podle smlouvy vystupoval jako spotřebitel a žalobkyně byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) měla poskytnout spotřebitelský úvěr. Je tedy na místě aplikovat i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 16. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 občanského zákoníku), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek [anonymizována tři slova] ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [číslo], a dále např. rozsudek [anonymizováno] [spisová značka] soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). 17. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně při uzavírání smlouvy o úvěru hodnotila u žalovaného jako žadatele o úvěr jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě údajů uvedených žalovaným a obsažených v žádosti o úvěr. Žalovaný v této žádosti o úvěr uvedl výši svého příjmu 28 888 Kč a také zatížení jinými splátkami úvěrů ve výši 2 500 Kč. 18. Soud má za to, že žalobkyně v daném případě řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Jak plyne z § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, při hodnocení úvěruschopnosti je třeba mj. porovnávat příjmy a výdaje spotřebitele. Posouzení se pak podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru sice zakládá především na informacích poskytnutých spotřebitelem, ty však musí být mj. spolehlivé a dostatečné. V daném případě se jednalo o žadatele o úvěr s bydlištěm a kontaktní adresou na ohlašovně obecního úřadu, tedy o situaci, kdy poskytovatel úvěru musí zkoumat úvěruschopnost žadatele s významně vyšší pozorností. Žalovaný měl v době žádosti o úvěr zajištěny budoucí příjmy pouze z dohody o provedení práce uzavřené pouze do konce roku 2021. Tato dohoda byla uzavřena pouhé čtyři dny před podáním žádosti o úvěr. Stejně tak tvrzené příjmy žalovaného neodpovídají předloženým výplatním páskám.V únoru 2021 byla vyplacena pouze mzda ve výši 19 853 Kč (je zřejmé, že v tomto měsíci byl žalovaný v karanténě, nicméně v tom samém měsíci mu bylo proplacena nevyčerpaná dovolená v rozsahu 30 hodin ve výši 6 781 Kč), v měsíci únoru pak 26 557 Kč. Doklady osvědčující výši příjmů žalovaného tak neodpovídají údajům uvedeným žalovaným v žádosti o úvěr (28 888 Kč). Je tedy zřejmé, že již v době žádosti o úvěr existovalo důvodné riziko, že žalovaný není schopen úvěr, o který žádá, splácet. Současně žalovaný coby žadatel o úvěr uvedl, že je již úvěrově zatížen a splátky těchto úvěrů činí 2 500 Kč. Soud je toho názoru, že právní předchůdkyně žalobkyně měla u rizikového žadatele ověřit z jiných zdrojů než jen u žalovaného rozsah jeho úvěrového zatížení. Soud měl proto v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších