230 C 30/2023-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 25 980 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč a na základě které se žalovaný zavázal vrátit úvěrovou jistinu a smluvní úrok ve výši 4 600 Kč do [datum] Smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], kde žalovaný vyplnil data o požadovaném úvěru, vyplnil registrační formulář s údaji o sobě (včetně telefonního čísla a emailové adresy). Obsah smlouvy a dalších dokumentů odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole. Žádost byla následně právní předchůdkyní schválena a žalovanému byl na zadaný bankovní účet poskytnut úvěr. Pro identifikaci plateb dle tvrzení žalobkyně smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly variabilní symbol v podobě čísla úvěrové smlouvy. 2. Žalovaný ale poskytnutý úvěr dle tvrzení žalobkyně řádně nesplácel, pročež by celý úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, která žalovaného bez úspěchu vyzvala ke splacení dluhu. Žalobkyně požadovala i smluvní pokutu ve výši 1 380 Kč, když tvrdila, že pokuta v této výši byla mezi účastníky sjednána pro případ prodlení s hrazením úvěru v úvěrové smlouvě. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli k tomu byl soudem vyzván; k ústnímu jednání u zdejšího soudu konanému [datum] se účastníci bez omluvy nedostavili, ač byli řádně a včas předvoláni. 4. Z listinných důkazů provedených v rámci jednání soud zjistil následující skutečnosti. 5. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovaným, na které absentují podpisy obou smluvních stran; dále pak úvěrovou smlouvu [číslo] ze dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba], na které opět absentují podpisy obou smluvních stran; dále pak smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba], na které opět absentují podpisy obou smluvních stran; dále pak smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi [právnická osoba], na které absentují podpisy obou smluvních stran a konečně smlouvu o úvěru ze dne [datum] [číslo] na které opět absentují podpisy smluvních stran, u jména žalovaného je však uveden údaj, že návrh smlouvy byl klientem potvrzen pomocí kódu odeslaného na tel. [číslo]. 6. Z výpisu z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na tento účet z bankovního účtu č. [bankovní účet] s poznámkou [celé jméno žalovaného] zaslána částka 0,11 Kč, a to pod variabilním symbolem [číslo]. 7. Z výpisu transakcí z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] zaslána s poznámkou [celé jméno žalovaného] platba 20 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. 8. Ze zprávy [právnická osoba] z [datum] bylo zjištěno, že bankovní účet č. [bankovní účet] byl od [datum] veden pro žalovaného a že jiná osoba než žalovaný k tomuto účtu neměla dispoziční oprávnění. 9. Z výzvy právní předchůdkyně žalobkyně datované [datum] bylo zjištěno oznámení o zesplatnění dlužné úvěrové jistiny právní předchůdkyní žalobkyně a z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k zaplacení dluhu datované [datum] včetně podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že [datum] bylo žalovanému odesláno oznámení právní předchůdkyně o tom, že postoupila pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum]. 10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda skutečně došlo mezi účastníky tohoto řízení k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy a dospěl k závěru, že v tomto směru neunesla žalobkyně svou povinnost tvrzení, ani povinnost důkazní. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy. Žalobkyně k tomu neoznačila v podstatě žádné důkazy, vyjma (zřejmě, neboť tyto listiny ani formálně jako důkaz označeny nebyly a žalobkyně je pouze předložila) výpisů z informačního systému právní předchůdkyně (shora citovaných pět vyhotovení smluv o úvěru pod [číslo] různě datovaných s absentujícímu podpisy smluvních stran s výjimkou listiny datované [datum], která u jména žalovaného obsahuje informaci o telefonickém potvrzení kódu). Tato vyhotovení ovšem vytvořila sama právní předchůdkyně žalobkyně a spolehlivě proto nemohou prokázat tvrzení žalobkyně, zejména skutečnost, že to byl právě žalovaný, kdo celý žalobkyní popsaný proces uzavření provedl (především že právě on vyplnil žádost a poslal ověřovací SMS kód). Pochybnosti pak vzbuzuje fakt, že předloženo bylo pět vyhotovení smluv stejného čísla s pokaždé jinou datací. Předložena byl i výpis z účtu obsahující platbu ze dne [datum] ve výši 0,11 Kč označenou jménem žalovaného, nicméně žalobkyní nebyla uplatněna žalobní tvrzení, která by měla tato listina prokazovat – variabilní symbol platby pak neodpovídá tvrzenému číslu uzavřené smlouvy, mezi datem této platby a tvrzeným datem uzavření smlouvy pak uběhl cca rok. 11. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), aby doplnila svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy a identifikace žalovaného v rámci kontraktačního procesu a zejména označila důkazy ke svým tvrzením. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní stran skutečnosti, že to byl právě žalovaný, kdo podal žádost o úvěr a kódem podepsal smlouvu žalobou tvrzeného obsahu. 12. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 13. Podle § 1745 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 14. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. 15. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva. Jak vyplývá z § [číslo] věty první a § 1745 občanského zákoníku, smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsens (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy. 19. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, resp. neprokázala, že to byl právě žalovaný, kdo vůči žalobkyni učinil nabídku v podobě žádosti o úvěr. 20. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku). Právní předchůdkyně zaplatila žalovanému na jeho účet (jak bylo prokázáno zprávou banky) celkem 20 000 Kč, aniž by k tomu existoval právní důvod, zejména závazek ze smlouvy mezi účastníky. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), jímž se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil a je proto povinen je podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat. Žalovaný přitom netvrdil, ani v řízení nevyšlo najevo, že by dosud právní předchůdkyni či žalobkyni cokoliv vydal. Pohledávka na zaplacení výše uvedené částky za ž