230 C 61/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 53 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 6. 10. 2022 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěrovou jistinu s poplatky do 14. 12. 2022 Smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], kam žalovaný zadal data o požadovaném úvěru, vyplnil registrační formulář s údaji o sobě (včetně telefonního čísla a emailové adresy) a následně mu byl na uvedené telefonní číslo zaslán unikátní SMS kód. Obsah smlouvy a dalších dokumentů odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole. Žádost byla následně žalobkyní schválena a žalovanému byl na zadaný bankovní účet poskytnut úvěr. Žalovaný však poskytnutý úvěr dle tvrzení žalobkyně řádně nesplácel, a to ani na po předžalobní výzvě žalobkyně ze dne 5. 3. 2023. Žalobkyně tak požadovala nezaplacenou jistinu ve výši 30 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 21 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši z částky 53 500 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli k tomu byl soudem vyzván; k ústnímu jednání u zdejšího soudu konanému dne 25. 7. 2023 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně zaslala včasnou omluvu 3. Z listinných důkazů provedených v rámci jednání soud zjistil následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] – [číslo] ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 14. 12. 2022. Ve smlouvě byl sjednán poplatek ve výši 1 % z úvěrové jistiny za každý den čerpání úvěru. Smlouva byla podepsána žalobkyní, podpis žalovaného absentuje. 5. Z potvrzení o přijaté platbě ze dne 6. 10. 2022 bylo zjištěno, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] došla částka ve výši 30 000 Kč. 6. Z předžalobní výzvy k zaplacení dluhu datované 5. 3. 2023 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že 5. 3. 2023 byla žalovanému odeslána výzva k zaplacení dlužné částky do 3 dnů. 7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění účinném ke dni právního jednání. 8. Podle § 1725 věty první o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. 9. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti. 10. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. 11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda skutečně došlo mezi účastníky tohoto řízení k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy a dospěl k závěru, že v tomto směru neunesla žalobkyně svou povinnost tvrzení, ani povinnost důkazní. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o uzavření předmětné smlouvy o úvěru právě s žalovaným (resp. identifikaci žalovaného v rámci kontraktačního procesu nebylo tvrzeno ničeho). Žalobkyně k tomu neoznačila v podstatě žádné důkazy, kromě listiny označené jako smlouva o úvěru, která není žalovaným podepsána. U jména žalovaného obsahuje mj. informaci o telefonním čísle žalovaného, ze kterého měl být zaslán autorizační SMS kód. Toto vyhotovení ovšem vytvořila sama žalobkyně a spolehlivě proto nemůže prokázat tvrzení žalobkyně, zejména skutečnost, že to byl právě žalovaný, kdo celý žalobkyní popsaný proces uzavření provedl (především že právě on vyplnil žádost a poslal ověřovací SMS kód uvedeného telefonního čísla). Dále bylo předloženo potvrzení o přijaté platbě ze dne 6. 10. 2022, ze kterého plyne, že žalobkyně zaslala na účet vedený na jméno žalovaného částku 30 000 Kč. 15. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), aby doplnila svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy a identifikace žalovaného v rámci kontraktačního procesu a zejména označila důkazy ke svým tvrzením. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní stran skutečnosti, že to byl právě žalovaný, kdo podal žádost o úvěr a kódem podepsal smlouvu žalobou tvrzeného obsahu. 16. Jak vyplývá z § 1725 věty o. z. první a § 1745 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsens (souhlasná vůle) smluvních stran na celém obsahu smlouvy. 17. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně uzavření smlouvy o úvěru právě s osobou žalovaného neprokázala, resp. neprokázala, že to byl právě žalovaný, kdo vůči žalobkyni učinil nabídku v podobě žádosti o úvěr. 18. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Žalobkyně zaplatila žalovanému na jeho účet (jak bylo prokázáno potvrzením o přijaté platbě) celkem 30 000 Kč, aniž by k tomu existoval právní důvod, zejména závazek ze smlouvy mezi účastníky. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.), jímž se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil a je proto povinen je podle § 2991 odst. 1 o. z. vydat. Žalovaný přitom netvrdil, ani v řízení nevyšlo najevo, že by dosud žalobkyni cokoliv vydal. 19. Splatnost pohledávky žalobkyně soud posoudil odlišně. Nelze ji odvíjet od smlouvy, neboť ta vůbec nebyla uzavřena. V případech bezdůvodného obohacení se splatnost řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně prokazatelně (podací lísek z 5. 3. 2023) vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky do 3 dnů výzvou odeslanou dne 5. 3. 2023. Do dispozice žalovaného se dostala dne 8. 3. 2023 (§ 573 o. z.) splatnost tedy nastala dne 11. 3. 2023 a od 12. 3. 2023 je žalovaný v prodlení. Teprve až od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 20. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 30 000 Kč s úrokem z prodlení v žalobkyní požadované výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 12. 3. 2023 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. 21. Druhým výrokem soud žalobu zamítl v části, kterou žalobkyně požadoval poplatek za úvěr, smluvní pokutu a úrok z prodlení v části, v níž žalobkyni nenáleží. 22. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně ve věci z procesního hlediska z větší části uspěla (žalobkyně uspěla co do 30 000 Kč, žalovaný co do 23 500 Kč a celkový předmět řízení činil 53 500 Kč), má proto právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů proti méně úspěšné žalované, tj. na 12,15 % celkových nákladů. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po 3 260 Kč podl