28 C 15/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že je právní nástupkyní [právnická osoba] s.r.o., která s žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 29 400 Kč. Žalovaná se je zavázala vrátit a zaplatit úroky v sazbě 3,99 % ročně v 66 splátkách po 507 Kč. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru 600 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně, kde žalovaná do žádosti o úvěr zadala své kontaktní údaje a její podání potvrdila SMS kódem zaslaným na jí zadané telefonní číslo. Poté nahrála doklad totožnosti a výpisy k účtu vedenému na své jméno. Samotnou smlouvu podepsala zadáním autorizačního SMS kódu zaslaného na ověřené telefonní číslo. Před uzavřením smlouvy posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že jí žalovaná sdělila svůj měsíční příjem ze zaměstnání, což žalobkyně ověřila z výpisů z účtu, podle kterých měla příjem 21 000 Kč. Dále žalovaná sdělila své výdaje ve výši 12 000 Kč, což žalobkyně verifikovala porovnáním s normativními náklady na bydlení a životní minimum. Z registru klientských informací dále žalobkyně zjistila, že žalovaná měla dva úvěry se splátkami 6 814 Kč a 978 Kč měsíčně. Kromě toho žalovanou prověřila v insolvenčním rejstříku a registru [příjmení] bez negativního nálezu. Žalovaná následně úvěr nesplácela řádně a včas a proto jej žalobkyně dne [datum] zesplatnila. Celkem žalovaná žalobkyni do zesplatnění zaplatila 29 913 Kč. Po zesplatnění dne [datum] zaplatila další 4 000 Kč. Nyní se žalobkyně domáhá zaplacení dvou smluvních pokut za pozdní úhradu splátky po 490 Kč (za říjen 2022) a 500 Kč (za listopad 2022). Dále požaduje úrok ve výši 3,99 % ročně z částky 3 453,66 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 990 Kč od [datum] do [datum] a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 990 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 1 000 Kč, neboť ji žalovaná dne [datum] uhradila, a navrhla, aby soud uložil žalované zaplatit úrok ve výši 13,78 Kč, který představuje úrok ve výši 3,99 % ročně z částky 3 453,66 Kč za období od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 127,14 Kč, který představuje úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 990 Kč za období od [datum] do [datum], a úrok z prodlení ve výši 43,14 Kč, který představuje úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 990 Kč za období od [datum] do [datum]. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Ve smlouvě o úvěru ze dne [datum] jsou jako smluvní strany označeni žalovaná a [právnická osoba] s.r.o. (která se později přejmenovala na [právnická osoba], viz příslušný výpis z obchodního rejstříku). Ta se zavazuje žalované poskytnout úvěr 30 000 Kč a žalovaná se zavazuje jej vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí 600 Kč a úrok 3,99 % ročně v 66 měsíčních splátkách po 507 Kč Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalované a je zde pouze údaj o SMS kódu, který měla žalovaná zadat. 6. V nedatovaných screenshotech z aplikace žalobkyně (viz přehled tvrzených příjmů žalované a listiny„ MW1“ a„ UW1“) se uvádí, že žalovaná měla žalobkyni před uzavřením smlouvy sdělit příjem 21 000 Kč ze zaměstnání a že bydlí ve vlastním domě (bytě) s hypotékou a má celkové měsíční výdaje 12 000 Kč, z čehož 7 000 Kč jsou výdaje na bydlení, 252 Kč na telefon a internet, 213 Kč na pojištění a spoření, 97 Kč na fixní náklady, 310 Kč měsíčně na dopravu a 1 008 Kč na jídlo. Z dalšího nedatovaného screenshotu (listina„ UW2“) je zřejmé, že žalovaná měla další dva úvěry se splátkami po 6 814 Kč a 978 Kč měsíčně. 7. Z výpisů z účtu žalobkyně (číslo účtu odpovídá číslu podle smlouvy o úvěru) za červenec, srpen a září 2017 plyne, že počáteční a konečné zůstatky byly 1 302 Kč, 3 548 Kč, 1 720 Kč a 2 332 Kč. Příjem od zaměstnavatele činil 17 809 Kč, 19 292 Kč a 18 576 Kč (v září 2017 žalobkyně navíc od zaměstnavatele obdržela částku 7 350 Kč). Žalobkyně platila každý měsíc 6 814 Kč a 978 Kč na úvěry a inkasní platby v celkové výši 9 918,33 Kč (kromě července 2017, kdy to bylo 9 258 Kč). 8. V úvěrové zprávě, která je datována ke dni [datum], má žalovaná uvedeny dva existující splátkové kontrakty se splátkami 6 814 Kč měsíčně a 978 Kč měsíčně. 9. Ze zprávy [právnická osoba], plyne, že majitelkou účtu uvedeného ve smlouvě o úvěru je žalovaná. Podle výpisu z účtu žalované za říjen 2017 poskytla [právnická osoba] s.r.o. dne [datum] žalované částku 29 400 Kč (číslo účtu této společnosti je stejné jako ve smlouvě o úvěru). 10. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že dne [datum] došlo k fúzi žalobkyně a [právnická osoba] s.r.o., jejíž jmění přešlo na žalobkyni jako na nástupnickou společnost. 11. Dne [datum] odeslala (viz poštovní podací arch) žalobkyně žalované dopis, kterým jí oznámila zesplatnění úvěru, neboť řádně nehradila splátky. 12. Podle splátkového kalendáře žalovaná žalobkyni do okamžiku zesplatnění zaplatila celkem 29 913 Kč (poslední splátka 507 Kč byla zaplacena dne [datum] a předposlední ve stejné výši dne [datum]). Podle seznamu transakcí zaplatila žalovaná ze svého účtu (číslo odpovídá číslu podle výpisů a ve smlouvě o úvěru) dne [datum] částku 4 000 Kč na účet žalobkyně podle smlouvy o úvěru. 13. Dne [datum] (viz historie zásilky) odeslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu, kterou ji vyzvala k zaplacení pohledávky 8 201,56 Kč do 7 dnů od doručení. Zásilka byla doručena dne [datum] (viz opět historie zásilky). 14. Podle dalšího seznamu transakcí zaplatila žalovaná ze svého účtu (číslo opět odpovídá číslu podle výpisů a ve smlouvě o úvěru) dne [datum] částku 1 000 Kč na účet žalobkyně podle smlouvy o úvěru. 15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 20. Prvním výrokem soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,