10 C 54/2023-83 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou proti žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a částky , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela se žalovanou dne 13. 12. 2021 smlouvu o úvěru č. , hodnota, ., na základě které poskytla žalované na účet, uvedený ve smlouvě, úvěr ve výši , částka, . K vyplacení úvěru žalované došlo dne 14. 12. 2021. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet, navýšený o úrok ve výši 54,84% ročně, formou 48 měsíčních splátek po , částka, vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem lednem 2022. Ve splátkách byla zahrnuta i úhrada pojištění. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně e -mailové komunikace, kdy žalovaná smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl ze strany žalobkyně předem poskytnout. Součástí všech splátek byla vedle splátky jistiny úvěru i měsíční úhrada pojištění schopnosti žalované splácet úvěr, ve výši , částka, . Předtím, nežli žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru uzavřela, náležitě prozkoumala schopnost úvěr splácet.2. Žalovaná podmínky, k nimž se ve smlouvě zavázala, porušila. Ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru., neboť do data zesplatnění celého úvěru uhradila pouze , částka, . v období od 25-01-2022 do 20-09-2022, následně již neuhradila ničeho.3. Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty podle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši , částka, . Jednalo se o smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, s jejímž zaplacením se žalovaná octne v prodlení v délce 30 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. , hodnota, a 11., u kterých se žalovaná v prodlení v délce 30 dnů ocitla.4. Dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů, vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, podle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši , částka, , kdy se jedná o částku , částka, za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení v délce 15 dnů. Žalobkyně takto vzniklo právo na zaplacení náhrady u splátek číslo , hodnota, , 6, 8, 10, 11. Náhrada nákladů byla podle smlouvy splatná ve lhůtě do 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení.5. V důsledku prodlení žalované došlo dne 26. 12. 2022 k zesplatnění celého úvěru. , právnická osoba, s bodem 6. 3. smlouvy, když se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátky či její části v délce 65 dnů. V daném případě se jednalo o splátku č. , hodnota, , splatnou dne 20. 10 2022.6. Zesplatněním se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem , částka, byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni, nejpozději v den zesplatnění úvěru.7. Pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatila novou jistinu úvěru v den tohoto zesplatnění, vznikla jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě se tak stalo dne 28. 12. 2022 až do dne jejího úplného zaplacení.8. V bodě 2. 2. Smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby úplné úhrady.9. Z titulu výše citované smlouvy žalobkyně po žalované požadovala částku, odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru ve výši. , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, , náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši 15 602, , částka, , představující 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou od 28. 12. 2022 do zaplacení. Dále požadovala úrok za poskytnutí úvěru ve výši 54,84% ročně z částky, odpovídající dlužné původní jistině úvěru, ode dne 28. 12. 2022 do zaplacení a úhrady za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši , částka, .10. Žalovaná se k obsahu žaloby nevyjádřila a k jednání, které soud nařídil na den 26. 1. 2024, se bez omluvy nedostavila. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v její nepřítomnosti, pouze na základě listinných důkazů, předložených žalobkyní, která se jednání prostřednictvím svého zástupce zúčastnila.11. Ze smlouvy o úvěru ze dne. 13 12 2021 číslo , hodnota, . vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalované vyplatila částku , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr, navýšený o úrok ve výši 54,84 % ročně, splácet formou 48 měsíčních splátek po , částka, , splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem 01-2022.12. Ze splátkového kalendáře žalované bylo vzato za prokázané, že žalovaná splátky splácela nepravidelně. Plnila pouze v době od ledna do září 2022 a za tu dobu z titulu předmětné smlouvy splatila celkem pouze , částka, .13. Z potvrzení o provedené platbě bylo prokázáno, že žalobkyně žalované vyplatila dne 14. 12. 2021 částku , částka, .14. Z dalších provedených důkazů již soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli17. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná uzavřela smlouvu se žalovanou především tím, že se podle ní zachovala a začala úvěr splácet (§ 1744 občanského zákoníku). Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná vystupovala jako spotřebitelka (§ 419 občanského zákoníku). Žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle občanského zákoníku aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru18. V daném případě soud shledal smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, když úrok ve spotřebitelské smlouvě byl sjednán ve výši 54,84 % ročně z částky , částka, . Takto vysoký úrok mnohonásobně převyšuje standartní výši úroků při poskytování spotřebitelských úvěrů bankovními společnostmi a jeho výši nelze respektovat ani při nesporné skutečnosti, že nebankovní společnosti se oproti bankám vystavují vyššímu riziku nesplácení úvěrů. Soud se i bez námitky žalované zabýval výší sjednaného úroku a protože ji shledal zjevně nepřiměřenou, v příkrém rozporu s dobrými mravy, vyhodnotil smlouvu o úvěru jako právní jednání ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatné, k němuž nelze přihlížet, nelze mu poskytnout právní ochranu.19. Žalobkyně nicméně žalované na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem , částka, , z nichž jí žalovaná doposud vrátila pouze , částka, . Rozdíl ve výši , částka, tedy představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 občanského zákoníku) na straně žalované, které byla povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni v době přiměřené jejím možnostem.20. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 26. 12. 2022 k úhradě dlužné částky, proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ode dne 28. 12. 2022 není v rozporu se zákonem a soud od tohoto data zákonné úroky z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyni přiznal.21. , adresa, k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části soud žalobu druhým výrokem, jako nedůvodnou, zamítl22. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř.. Při posouzení procesního úspěchu stran, soud musel přihlédnout i k tomu, že neúspěch žalobkyně ve věci byl větší nežli její úspěch; u žalované tomu bylo obráceně, avšak žádné náklady řízení jí nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.