210 C 229/2023-42 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou proti žalované domáhala zaplacení částky 103 257, , částka, s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen původní věřitelka), uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované na účet, uvedený ve smlouvě, úvěr ve výši , částka, . K vyplacení úvěru žalované fakticky došlo. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet, navýšený o úrok, formou 48 měsíčních splátek po , částka, počínaje měsícem srpnem 2022. Ve splátkách byla zahrnuta i úhrada pojištění. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně e -mailové komunikace, kdy žalovaná smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl ze strany předem poskytnout.2. Žalovaná podmínky, k nimž se ve smlouvě zavázala, porušila. Ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru., neboť do data zesplatnění celého úvěru uhradila pouze částku , Anonymizováno, naposledy dne , datum, .3. Před zesplatněním úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo původní věřitelce právo na zaplacení smluvní pokuty podle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši , částka, . Jednalo se o smluvní pokutu ve výši , částka, za každou splátku, s jejímž zaplacením do dne předčasného zesplatnění se žalovaná octne v prodlení v délce 30 dnů. Původní věřitelce vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u dvou splátek, u kterých se žalovaná v prodlení v délce 30 dnů ocitla.4. Kromě dlužné jistiny , částka, žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroku za poskytnutý úvěr, přirostlého ke dni zesplatnění, ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, , smluvní pokuty ve výši , částka, , vypočtené jako součet neuhrazené splátky á , částka, , smluvní pokuty , částka, jakožto smluvní pokuty, splatné do zesplatnění úvěru ve výši 0,1% denně z dlužné částky, úroků ve výši 29,04 % ročně z dlužné jistiny , částka, od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny , částka, od , datum, do zaplacení.5. V důsledku prodlení žalované došlo dne , datum, k zesplatnění celého úvěru. , právnická osoba, s bodem 6. 3. smlouvy, když se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou první a druhé splátky v délce 65 dnů. Zesplatněním se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, staly splatnými.6. V bodě 2. 2. Smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby úplné úhrady.7. Žalovaná se k obsahu žaloby nevyjádřila a k jednání, které soud nařídil na den , datum, , se bez omluvy nedostavila. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v její nepřítomnosti, pouze na základě listinných důkazů, předložených žalobkyní, která se jednání prostřednictvím svého zástupce zúčastnila.8. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že původní věřitelka a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitelka žalované vyplatila částku , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr, navýšený o úrok ve výši 66,78 % ročně, splácet formou 48 měsíčních splátek po , částka, , splatných vždy ke každému 22. dni v tom kterém měsíci.9. Ze splátkového kalendáře žalované bylo vzato za prokázané, že žalovaná splátky nesplácela řádně - splatila pouze , částka, .10. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z původní věřitelky na žalobkyni s účinností dne , datum, .11. Z dalších provedených důkazů již soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli14. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně se žalovanou uzavřely smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná uzavřela smlouvu s původní věřitelkou především tím, že se podle ní zachovala a úvěr přijala. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná vystupovala jako spotřebitelka (§ 419 občanského zákoníku). Původní věřitelka byla poskytovatelkou podle 3 odst. 1 písm. f) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 občanského zákoníku) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle občanského zákoníku aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.15. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle ust. § 2993 o.z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.18. Podle § 1968 o.z., dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená20. V daném případě soud shledal smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, když úrok ve spotřebitelské smlouvě byl sjednán ve výši 57,31 % ročně z částky , částka, . Takto vysoký úrok mnohonásobně převyšuje standartní výši úroků při poskytování spotřebitelských úvěrů bankovními společnostmi a jeho výši nelze respektovat ani při nesporné skutečnosti, že nebankovní společnosti se oproti bankám vystavují vyššímu riziku nesplácení úvěrů. Soud se i bez námitky žalované zabýval výší sjednaného úroku a protože ji shledal zjevně nepřiměřenou, v příkrém rozporu s dobrými mravy, vyhodnotil smlouvu o úvěru jako právní jednání ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatné, k němuž nelze přihlížet, nelze mu poskytnout právní ochranu.21. Původní věřitelka nicméně žalované na základě neplatného závazku poskytla peněžní prostředky ve výši celkem , částka, , z nichž jí žalovaná doposud vrátila pouze , částka, . , adresa, , Anonymizováno, Kč tedy představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 občanského zákoníku) na straně žalované, které byla povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni, která pohledávku za žalovanou nabyla od původní věřitelky na základě smlouvy o postoupení pohledávky, v době přiměřené jejím možnostem.22. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, k úhradě dlužné částky do 10 dnů, proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ode dne , datum, není v rozporu se zákonem a soud od tohoto data zákonné úroky z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyni přiznal.23. , adresa, k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.24. Ve zbývající části soud žalobu druhým výrokem - jako nedůvodnou - zamítl.25. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posouzení procesního úspěchu stran, soud musel přihlédnout k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně, v rozsahu 28,22 % vzhledem k celku (odečtem úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně ve věci). Náklady řízení v rozsahu 100 %, které žalobkyni ke dni vyhlášení rozsudku vznikly a které žalobkyně zároveň účtovala, sestávají ze soudníh