211 C 131/2024-58 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 15 550 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou elektronicky za použití prostředků komunikace na dálku na webových stránkách www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, uzavřela SMS kódem dne 22. 8. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Úvěr byl žalované poskytnut bezhotovostně téhož dne. Žalovaná se úvěr zavázala zaplatit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím lustrací několika databází (ISIR, CEE, CRKI, BRKI) a na základě žalovanou poskytnutých výpisů z bankovního účtu či výplatních pásek. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala přirostlý úrok splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 21. dni v měsíci, přičemž jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas a žalobkyně tak ke dni 25. 12. 2023 úvěr zesplatnila. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 550 Kč (0,1 % denně z jistiny od 26. 12. 2023 do 29. 5. 2024), kapitalizovaného úroku (40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru) ve výši 4 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 000 Kč od 26. 12. 2023 do zaplacení. Dluh žalovaná neuhradila, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzvána.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a souhlasila, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 8. 2023 bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje žalobkyně, na straně úvěrovaného pak žalovaná. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem až do výše 20 000 Kč, a to na její účet. Úroková sazba činí 40 % měsíčně. Žalovaná měla přirostlý úrok za uplynulé období splácet měsíčně, a to nejpozději vždy k 21. dni v měsíci, jistinu poskytnutého úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy, přičemž smlouva trvá do doby úplného splacení jistiny úvěru. V rámci smlouvy byla sjednána i smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Na smlouvě není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalované.4. Z kopie občanského průkazu a kopie rodného listu soud zjistil, že občanský průkaz a rodný list patří žalované.5. Z detailu bezhotovostní platby soud zjistil, že dne 22. 8. 2023 byla z bankovního účtu č. , č. účtu, zaslána částka 10 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Ze zprávy , právnická osoba, ., vyplývá, že žalovaná byla majitelem předmětného bankovního účtu č. , č. účtu, . Částka ve výši 10 000 Kč byla na bankovní účet žalované připsána dne 23. 8. 2023 z bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalobkyně.6. Ze 3 výpisů z běžného účtu soud zjistil, že bankovní účet žalované č. , č. účtu, od 27. 4. 2023 do 31. 7. 2023 vykazoval stále záporný zůstatek.7. Ze zesplatnění spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr dne 22. 12. 2023 zesplatnila, o čemž měla být žalovaná informována a měla být vyzvána k plnění do 3 dnů od doručení dopisu.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 29. 5. 2024 a podacího lístku k výzvě soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby o zaplacení žalobkyní upomínána. Upomínka byla zaslána téhož dne, lhůta byla stanovena v rozsahu 3 dnů.9. Ze změn smluvní dokumentace , právnická osoba, ., soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí věci.10. Věc byla posouzena podle právních předpisů platných v době uskutečnění právního jednání, tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“).11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 104 ZoSÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.13. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.14. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.16. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru.19. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický.20. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.21. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 10 000 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši odpovídající počátku prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 7. 6. 2024, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného