211 C 135/2024-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 23 991,44 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 10. 2. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 25 000 Kč, a to dne 10. 2. 2024 částku ve výši 10 000 Kč, dne 19. 2. 2024 částku ve výši 5 000 Kč, dne 14. 2. 2024 částku ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně poplatků. Částka byla poskytnuta na bankovní účet žalovaného. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaný požádal o úvěr a toto potvrdil pomocí kliknutí. Žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to následujícím způsobem. Zjišťovala počet žijících členů domácnosti s žalovaným, dále výdaje, čisté příjmy, provedla lustrace v nejrůznějších registrech. Žalobkyně vycházela z výše čistého příjmu ve výši 64 911 Kč. Žalovaný celkem zaplatil na předmětný úvěr částku 2 150,56 Kč. Pro případ prodlení s úhradou si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, současně si zvolil volitelnou službu „, Anonymizováno, “ za poplatek ve výši 495 Kč, poplatek za sjednání úvěru ve výši 6 510 Kč. Žalovaný uhradil částku 2 150,56 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhá jistiny ve výši 22 849,44 Kč, částky 1 142 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru za období od 12. 3. 2024 do 10. 6. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 849,44 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že si je vědom své chyby, jednalo se o špatné období, ztratil svého otce, přišel o práci. Má zájem vše zaplatit. Současně požádal o splátky, a to ve výši 10 000 Kč měsíčně. Odůvodnil to svou životní situací, za poslední rok vystřídal tři zaměstnání, od října by měl nastoupit do nového zaměstnání, ve kterém bude mít mzdu ve výši cca 30 000 Kč měsíčně.3. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 10. 2. 2024, souhlasu se zpracováním osobních údajů, sazebníku, údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a z všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje žalobkyně, na straně klienta pak žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 25 000 Kč, a to na jeho účet. Splatnost úvěru byla stanovena na 11. 3. 2024. Celková výše poplatku za sjednání úvěru činí 6 250 Kč, výše poplatku za službu „, Anonymizováno, “ činí 165. V rámci všeobecných obchodních podmínek byla sjednána i smluvní pokuta ve vši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Na smlouvě není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného.5. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že totožnost žalovaného měla být ověřena dle BankID.6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že v rámci domácnosti jsou čtyři členové, z toho dva nepracující. Pravidelné výdaje na půjčky činí 8 000 Kč, na bydlení činí 3 000 Kč, další nezbytné výdaje jsou ve výši 3 000 Kč, zbytné výdaje jsou pak ve výši 1 000 Kč. Výše ověřeného čistého příjmu činí 64 911 Kč.7. Z identifikovaných příjmů soud zjistil, že prostřednictvím bankovního výpisu byl zjištěn příjem žalovaného ve výši 64 911 Kč.8. Z kopie řidičského oprávnění a z kopie občanského průkazu soud zjistil, že ty náleží žalovanému.9. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a zprávy , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, dne 10. 2. 2024 částku 10 000 Kč pod VS , var. symbol, , dne 14. 2. 2024 částku 10 000 Kč pod VS , var. symbol, a dne 19. 2. 2024 částku 5 000 Kč pod VS , var. symbol, . Dle zprávy banky byl v období 10. 2. 2024 – 12. 3. 2024 majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, žalovaný a také jeho jediným disponentem.10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 7. 6. 2024 a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení před samotným podáním žaloby, a to do 3 dnů. Výzvy byla odeslána dne 7. 6. 2024.11. Z ostatních listinných důkazů (obecné principy posuzování a filosofie společnosti) soud neučinil nová či odlišná skutková zjištění.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srovnej např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019 čj. 27Co 143/2019-113).18. S ohledem na vyjádření žalovaného v tomto řízení měl soud za prokázané uzavření předmětné smlouvy. Soud měl však v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr neunesla. V tomto směru žalobkyně uvedla pouze obecná tvrzení, avšak žádná konkrétní ve vztahu k žalovanému neuvedla. Žalobkyně ani ničeho nepředložila. Žalobkyně tak neuvedla, ani neprokázala, že ověřovala např. příjem žalovaného, zda má žalovaný exekuci či případně vystupuje jako dlužník v insolvenčním řízení, jaké má skutečné výdaje apod. Současně z předloženého důkazu vyplývá, že žalovaný má dluhy.19. Žalovaný však od žalobkyně převzal částku ve výši 25 000 Kč, přičemž dosud uhradil pouze částku 2 150,56 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 22 849,44 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve výši odpovídající počátku prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 18. 6. 2024, neboť v případech