218 C 49/2024-72 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 23 340 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 19. 4. 2023 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “), smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím do 19. 5. 2023. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a společností Zaplo, ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovanou proběhl tak, že žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách www., Anonymizováno, , kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací společnost Zaplo zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů, respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 20 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu podle smlouvy vznikla povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2023 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 10. 11. 2023. Celková hodnota pohledávky činila ke dni podání žaloby 23 340 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč a nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 340 Kč. Dále žalobkyně požadovala zaplacení nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 48 Kč a kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 4 700 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Žalovaný byl o zaplacení upomínán, naposledy předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2024, dluh však neuhradil.2. Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne 25. 3. 2024 vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Podáním ze dne 2. 4. 2024 žalobkyně sdělila, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje, v souvislosti s tím žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 700 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 3 340 Kč. Žalobkyně na žalobě setrvala co do částky 20 000 Kč (která představuje dlužnou jistinu úvěru) se zákonným úrokem z prodlení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 4. 2023, obchodních podmínek, výpisů z účtu původního věřitele, rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2023, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 19. 4. 2023 původní věřitel a žalovaný uzavřeli v elektronické podobě smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému převodem na jeho účet dne 19. 4. 2023 částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr zaplatit nejpozději do 19. 5. 2023. Podle smluv o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť původní věřitel je obchodní korporací, která se zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a žalovaný smlouvu uzavíral jako spotřebitel. Ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru se nepochybně řídí i smlouva o úvěru (podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) uzavřená mezi účastníky.5. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.6. V daném případě nebylo k výzvě soudu doloženo, zda a jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet, žalobkyně výslovně uvedla, že příslušnými důkazy nedisponuje. Skutečnost, že došlo k vyplacení celkové částky 20 000 Kč na účet žalovaného, však byla jednoznačně prokázána.7. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná, neboť nebylo prokázáno, že v době jejího uzavření byly s odbornou péčí posouzeny schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný však od původního věřitele převzal částku ve výši 20 000 Kč, kterou nesplatil. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení, jež je povinen vrátit. Soud proto žalobě co do částky 20 000 Kč vyhověl, z této částky byl žalobkyni přiznán i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, dále byla žalobkyni přiznána i částka 48 Kč jako přiměřené náklady spojené s vymáháním pohledávky.9. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, tj. co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 700 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 340 Kč, soud řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 886 Kč, přičemž tato částka představuje 72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 86 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 14 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 167 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 340 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.11. Soudní poplatek za návrh činí dle položky 2/2 a pol. 1/1a) Sazebníku soudních poplatků 1 167 Kč (elektronický platební rozkaz nebyl vydán). Žalobkyně dosud zaplatila pouze částku 934 Kč, proto j