222 C 87/2024-53 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 29 225 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, s žalovaným uzavřel dne 17. 5. 2023 smlouvu o úvěru v částce 25 000 Kč v souladu s obchodními podmínkami. Předmětná částka byla vyplacena žalovanému na účet. Žalovaný úvěr nesplatil. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023, s účinností ke dni 2. 2. 2024, postoupena žalobci. Žalobce vedle jistiny požadoval kapitalizovaný úrok z prodlení, smluvní pokutu a náklady upomínání. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalovaného náhledem do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil, neomluvil se, žalobce se z jednání omluvil, odročení nepožadoval. Soud tak věc rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.3. Žalobce k důkazu předložil smlouvu o úvěru ze dne 17. 5. 2023 a dodatky ke smlouvě o úvěru ze dne 24. 6. 2023 a 18. 7. 2023, tyto však nebyly podepsány věřitelem ani žalovaným. Ani jinak uzavření smlouvy tvrzeného obsahu žalobce neprokázal. Z výpisu z účtu , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce zaslal dne 3. 6. 2023 částku 3 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, , přičemž výpisem z účtu , právnická osoba, ., bylo prokázáno, že účet je vedený na jméno žalovaného. Z dalších předložených listin nebyly vzhledem k neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného obsahu fakticky zjištěny žádné rozhodné skutečnosti. Z výzev včetně dokladů o odeslání bylo zjištěno, že žalobce žalovaného o zaplacení upomínal. Ze smlouvy o postoupení pohledávky byla zjištěna aktivní legitimace žalobce.4. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Žalobce tvrdil uzavření smlouvy o úvěru a sjednání smluvní pokuty. Ačkoliv k jejich sjednání není třeba písemné formy, je třeba, aby žalobce svoje tvrzení prokázal. Soud nemá z navržených důkazů za prokázané, že tomu tak bylo, že by účastníci uzavřeli smlouvu tvrzeného obsahu. Žalobce neunesl důkazní břemeno ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a § 120 o.s.ř., neprokázal svá tvrzení ohledně uzavření smlouvy o úvěru, když poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. se mu nedostalo pro jeho nepřítomnost u ústního jednání. Nemohlo mu tedy být plně vyhověno.7. Soud se dále zabýval tím, zda žalobce nemá nárok na zaplacení žalované částky (či její části) z titulu bezdůvodného obohacení. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 3 000 Kč, nikoliv částku v tvrzené výši 25 000 Kč. Soud tak měl v úmyslu žalobce při jednání dále poučit podle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označil důkazy k prokázání tvrzení, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 25 000 Kč. Jelikož se žalobce jednání neúčastnil, připravil se i v tomto případě o možnost být poučen a své tvrzení neprokázal.8. Soud tak ve výroku I. co do částky 3 000 Kč žalobě vyhověl, a to z titulu bezdůvodného obohacení, když žalobce prokázal, že žalovanému byla částka 3 000 Kč poskytnuta, a žalovaný žádný právní důvod poskytnutí této částky netvrdil. Soud tak vyšel z toho, že žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobce o tuto částku bezdůvodně obohatil. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobci dle § 1968 občanského zákoníku ve spojení s § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky. Zákonný úrok z prodlení nebylo možné žalobci přiznat od požadovaného dne, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobce poprvé prokazatelně žalovanému odeslal dne 13. 2. 2024, ve smyslu § 573 občanského zákoníku ji doručil žalovanému třetí pracovní den po odeslání, tj. 16. 2. 2024, a určil lhůtu k plnění. Žalovaný je tak v prodlení ode dne 27. 2. 2024. Ve zbylém rozsahu soud ve výroku II. žalobu zamítl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.