229 C 193/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 200 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 2 168 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne 13. 9. 2022 uzavřela s žalobkyní přes webové stránky [webová adresa] smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně vyplatila žalované bezhotovostně finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, finanční částka byla poukázána na účet č. [bankovní účet] ve vlastnictví žalované. Žalovaná se zavázala vrátit částku 8 000 Kč spolu s příslušenstvím, tj. smluvním úrokem ve výši 40 % p.a. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky s jejímž zaplacením je žalovaná v prodlení. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalovaná na úvěr ničeho neuhradila. Žalovaná proto dluží na nesplacené jistině 8 000 Kč, na úroku z úvěru 3 200 Kč, a na smluvní pokutě částku ve výši 2 168 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované náhledem do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). 3. Ze smlouvy nazvané smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaná měla poskytnutý úvěr splácet, a to nejpozději vždy k 13. dni v měsíci. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou je žalovaná v prodlení. Smlouva není žalovanou podepsána, smlouva měla být podepsána tvz. verifikační platbou ve výši 1 Kč; namísto podpisu žalované smlouva obsahuje číselný kód (smlouva o úvěru [číslo] potvrzení o platbě). Žalobkyně zaslala dne 13. 9. 2022 na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 8 000 Kč (potvrzení o provedení transakce). Majitelkou účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] je [celé jméno žalované], [rodné číslo], která má jediná dispoziční oprávnění k tomuto účtu (výpis z účtu, zpráva ČSOB ze dne 28.12.2023, fotokopie řidičského průkazu žalované). Žalovaná řádně nesplácela poskytnutý úvěr a proto žalobkyně úvěr zesplatnila (oznámení o zesplatnění úvěru). Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalované úvěr splácet prostřednictvím formuláře (žádost o úvěr). 4. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, výzva byla zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě, která odpovídá výpisu z centrální evidence obyvatel (smlouva o úvěru, podací lístek, předžalobní výzva ze dne 15. 10. 2023). 5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 7. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 8. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 9. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. 13. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložené listiny vlastnoruční podpis žalované neobsahovaly, neobsahovaly však ani podpis elektronický. 14. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla v tvrzeném rozsahu uzavřena. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno. 15. Žalovaná však od žalobkyně převzal částku ve výši 8 000 Kč, přičemž jí ničeho neuhradila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do částky 8 000 Kč bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 24. 10. 2023, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 15. 10. 2023, doručenou v souladu s ust. § 576 o.z. 19. 10. 2023, s lhůtou plnění dle výzvy 3 dny, tj. do 23. 10. 2023 Žalovaná je tak v prodlení od 24. 10. 2023 Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 485,5 Kč, přičemž tato částka představuje 19,8 % z jejich celkové výše 2 452 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,9 % a úspěchu žalované v rozsahu 40,1 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (