25 C 18/2024-137 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 27 973,86 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 20. 2. 2023 žalovaný podepsal prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla na účet uvedený žalovaným ve smlouvě částku 20 000 Kč. Žalovaný měl úvěr splácet v 18měsíčních splátkách po 2 200 Kč (z toho pojištění schopnosti splácet úvěr 270 Kč), úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 79,1 % ročně. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného řádně prověřena, a to kontrolou databází SOLUS a NRKI, kontrolou insolvenčního rejstříku, kontrolou, zda doklad totožnosti žalovaného není evidován jako neplatný, žalobkyně vycházela dále z dokladů a informací od žalovaného, tj. z prohlášení žalovaného, z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný dle žalobkyně uhradil do podání žaloby celkem částku 6 600 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, došlo v souladu se smlouvou o úvěru k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to dne 23. 7. 2023. Ke dni zesplatnění celého úvěru činila zbylá část jistiny spolu s nezaplacenými úroky za poskytnutí úvěru, jež se staly součástí jistiny, částku 20 370,63 Kč (tzv. nová jistina). V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč (3x 499 Kč) a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 600 Kč (3x 200 Kč). Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 4 966,86 Kč, úrok ve výši 79,1 % ročně a úrok z prodlení. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu, avšak žalovaný uvedené částky neuhradil.2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 13 223,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 257 Kč od 25. 7. 2023 do zaplacení a co do úroku ve výši 79,1 % ročně z částky 18 736,2 Kč od 25. 7. 2023 do 16. 8. 2023 a úroku ve výši 15 % ročně z částky 18 736,2 Kč od 17. 8. 2023 do zaplacení, maximálně do doby, kdy celkový úrok za dobu od 25. 7. 2023 dosáhne částky 41 668 Kč. Soud v rozsahu částečného zpětvzetí žalobkyně řízení výrokem I. podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zastavil.3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil až 19. 7. 2024 tak, že žalobkyně při uzavírání smlouvy pochybila a s odbornou péčí neposoudila úvěruschopnost žalovaného a odkázal ve velkém rozsahu na judikaturu českých soudů i judikaturu Soudního dvora EU. Žalovaný by měl být povinen vrátit žalobkyni toliko poskytnutou částku se zohledněním, že ze strany žalovaného bylo žalobkyni uhrazeno celkem 6 600 Kč. Rovněž nesouhlasil s tím, aby žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení a navrhl, aby soud v návaznosti na znění § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, pro případ, že by žalobě částečně vyhověl, rozhodl tak, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni finanční prostředky (zbývající část jistiny) v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se v současné době nachází ve stavu finanční tísně, kdy má vícero finančních závazků k různým institucím, a jsou proti němu vedeny exekuce, což dokládá písemnostmi od soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, . Navrhuje stanovení povinnosti splátek ve výši 2 000 Kč měsíčně.4. Z jednání nařízeného na 24. 7. 2024 se oba účastníci omluvili. Soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).5. Z oznámení o schválení úvěru včetně dodejky, ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 2. 2023 včetně přílohy (dále jen „smlouva o úvěru“), dodatku č. 1, přihlášky do pojištění a z karty klienta, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně spolu s žalovaným uzavřeli smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal částku prostřednictvím 18 měsíčních splátek ve výši 1 930 Kč vrátit a současně platit měsíční úhradu za pojištění schopnosti splácet ve výši 270 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný žalobkyni zaplatit, činila 34 740 Kč, úroková sazba činila 79,1 % ročně, RPSN činila 115,11 %.6. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na dluh uhradil 6 600 Kč, uvedené bylo zjištěno i z karty klienta a potvrzeno samotným žalovaným.7. Z dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s částečným výpisem z účtu žalovaného bylo zjištěno, že úvěr ve výši 20 000 Kč byl žalovanému dne 20. 2. 2023 vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, .8. Z výpisu SOLUS bylo zjištěno, že ke dni 20. 2. 2023 byl žalovaný v tomto registru bez záznamu. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovaný ke dni 20. 2. 2023 dosáhl skóre 372 a nacházel se tak v kategorii lepšího segmentu klientů.9. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalovaný mimo jiné prohlašuje, že se nenachází v úpadku, a že údaje, které žalovaný žalobkyni poskytl, jsou pravdivé a úplné, a že je úvěr schopen splácet řádně a včas.10. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem 22 219 Kč, jako své výdaje uvedl částku 17 652 Kč (4 860 Kč jako životní minimum, 3 915 Kč jako výdaje na bydlení a 8 877 Kč na splátky jiných úvěrů žalobkyně), přičemž bydlení má u rodičů. Volné zdroje žalovaného tak byly vyčísleny částkou 3 567 Kč. Dále bylo uvedeno, že má maturitu, pracuje u zaměstnavatele , právnická osoba, , je ženatý a bydlí u rodičů.11. Z částečného výpisu z běžného účtu žalované bylo zjištěno, že žalovaný obdržel od zaměstnavatele v listopadu 2022 částku 38 110 Kč, v prosinci 2022 částku 22 179 Kč, v lednu 2023 částku 22 048 Kč a v únoru 2023 částku 22 432 Kč.12. Z upomínek žalobkyně ze dne 18. 4. 2023, 19. 6. 2023 a 19. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně upozorňovala žalovaného na možnost zesplatnění celého úvěru.13. Z oznámení ze dne 23. 7. 2023 soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila.14. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 2. 2024 a z podacího archu bylo zjištěno, že dne 29. 2. 2024 odeslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě celého dluhu, a to nejpozději do 15. dne od data odeslání předžalobní výzvy.15. Z občanského průkazu žalovaného nebyly zjištěny žádné další pro rozhodnutí relevantní skutečnosti. Stejně tak soud neprováděl předsmluvní formulář pro nadbytečnost. Soudní rozhodnutí navržená k důkazu žalovanou stranou soud neprováděl s ohledem na charakter důkazu.16. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za