25 C 64/2024-98 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 159 346,88 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 15. 8. 2023 žalovaná podepsala prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , RČ, , na jejímž základě žalobkyně poskytla na účet uvedený žalovanou ve smlouvě částku 122 000 Kč. Žalovaná měla úvěr splácet v 48měsíčních splátkách po 8 306 Kč (včetně úhrady za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 1 017 Kč), úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 66,26 % ročně. Dle tvrzení žalobkyně byla úvěruschopnost žalované řádně prověřena, a to kontrolou databází SOLUS a NRKI, kontrolou insolvenčního rejstříku, kontrolou, zda doklad totožnosti žalované není evidován jako neplatný, žalobkyně vycházela dále z dokladů a informací od žalované, tj. z prohlášení žalované a z výpisu z účtu. Žalovaná dle žalobkyně uhradila do podání žaloby celkem částku 50 036 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, došlo v souladu se smlouvou o úvěru k automatickému zesplatnění celého úvěru, a to dne 26. 5. 2024. Ke dni zesplatnění celého úvěru činila zbylá část jistiny spolu s nezaplacenými úroky za poskytnutí úvěru, jež se staly součástí jistiny, částku 137 443,65 Kč (tzv. nová jistina). V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč (2x 499 Kč) a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč (2x 200 Kč). Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 17 454,88 Kč, úrok ve výši 66,26 % ročně, za dobu od 19. 6. 2024 ve výši 14,75 % ročně a úrok z prodlení. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu, avšak žalovaná uvedené částky neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě obsáhle vyjádřila svým podáním 6. 12. 2024, namítala, mj. neplatnost úvěrové smlouvy pro nedodržení písemné formy, nemravnost úrokové sazby a RPSN a nedostatečné posouzení její úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy o úvěru. Odkázala na veliké množství české i zahraniční judikatury. Uvedla, že částka 122 000 Kč jí byla skutečně ze strany žalobkyně poskytnuta a zpětně jí zaplatila částku 50 036 Kč. Požadovala stanovit plnění ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně a uložit povinnost platit úrok z prodlení v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 až od okamžiku, kdy bude postaveno najisto, kolik má být hrazeno. K dotazu soudu, zda žalobkyni kontaktovala za účelem řešení splácení jejího dluhu, uvedla, že někdy v období zřejmě v září 2024 hovořila se žalobkyní, ale obsah hovoru si nepamatuje.3. Ke svým poměrům uvedla, že je samoživitelkou, má 16letou dceru a aktuálně není schopna pracovat z důvodů psychických obtíží. Má potvrzenou pracovní neschopnost od lékaře, dostává dávku nemocenského pojištění ve výši 25 000 Kč měsíčně a dále jí přispívá syn na hrazení dalších výdajů a pobírá příspěvek na bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně. Celkové výdaje stanovila na částku 30 000 Kč za měsíc, z toho 13 000 Kč činí nájemné, dále 11 500 Kč plyn a elektřina, 3 000 Kč vodné a stočné, 1 600 Kč paušál za telefon a 280 Kč jízdné pro dceru. Nějaká částka činí kapesné pro dceru. Náhledem na telefon žalované soud zjistil, že z účtu označeného jako Darina účet odešla dne 8. 11. 2024 částka 3 000 Kč označená jako voda za listopad, dále částka 1 602 Kč označená jako paušál Darina, částka 1 205 Kč označená jako internet, částka 12 000 Kč označená jako nájem za listopad, dne 10. 11. 2024 částka 3 333 Kč označená jako ČEZ , adresa, a dne 29. 11. 2024 částka 11 547 Kč, o které žalovaná tvrdí, že jde o částku SIPA, která se zvýšila oproti minulosti, protože měla velký nedoplatek za plyn. Dcery otec přispívá na výživu dcery nepravidelně, za poslední 4 měsíce přispěl částkou 10 000 Kč. Výživné na dceru je otci soudem stanoveno na částku 1 000 Kč měsíčně, a to rozhodnutím soudu před asi 8 lety, je si vědoma, že výši výživného je potřeba řešit, zřejmě podáním návrhu k soudu.4. Na požadavek žalované plnit svůj dluh ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně žalobkyně reagovala tak, že je zjevné, že žalovaná si své aktuální bydlení nemůže finančně dovolit, a rovněž nebylo prokázáno, jaká je aktuální výše jejího nájemného, když předložená nájemní smlouva řeší nájemní období, které již skončilo. Rovněž je otázkou, jak vysoké výživné bylo stanoveno otci dcery žalované a zda ho žalovaná řádně pro nezletilou dceru vymáhá, navrhovaná výše splátek v částce 1 000 Kč měsíčně je nepřiměřeně nízká, když žalovaná by tak svůj dluh plnila v řádu několika let, 6 let se pouze týká dlužné jistiny a je důležité si uvědomit, že bude povinna uhradit i zákonný úrok z prodlení. Pokud by soud přistoupil k uložení povinnosti žalované ve splátkách, mělo by se jednat o částku 4 000 Kč – 5 000 Kč měsíčně s tím, že pokud by žalovaná neuhradila jednu splátku, byla by povinna uhradit celý dluh.5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.6. Z oznámení o schválení úvěru včetně dodejky, ze smlouvy o úvěru č. , RČ, včetně přílohy a dodatku č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), přihlášky do pojištění, dodejky a z karty klienta, bylo soudem zjištěno, že žalobkyně spolu s žalovanou uzavřely smlouvu, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalované částku 122 000 Kč a žalovaná se zavázala částku prostřednictvím 48měsíčních splátek ve výši 8 306 Kč (z toho částka 1 017 Kč tvoří splátku pojistného) měsíčně vrátit. Celková částka, kterou měla žalovaná žalobkyni zaplatit, činila 349 872 Kč, úroková sazba činila 66,26 % ročně, RPSN činila 90,59 %.7. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná na dluh uhradila 50 036 Kč, uvedené bylo zjištěno i z karty klienta a potvrzeno žalovanou jí předloženou fotografií z účtu (č.l. 90).8. Z dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s částečným výpisem z účtu žalované bylo zjištěno, že úvěr ve výši 122 000 Kč byl žalované dne 16. 8. 2023 vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, .9. Z výpisu SOLUS bylo zjištěno, že ke dni 14. 8. 2023 byla žalovaná v tomto registru bez záznamu. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovaná ke dni 14. 8. 2023 podala 1 žádost o úvěr u finanční instituce jiné než žalobkyně, její finanční expozice byla v částce 307 915 Kč a neměla žádné dluhy po splatnosti.10. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalovaná mimo jiné prohlašuje, že se nenachází v úpadku, a že údaje, které žalovaná žalobkyni poskytla, jsou pravdivé a úplné, a že je úvěr schopna splácet řádně a včas.11. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaná uvedla jako svůj pravidelný čistý měsíční příjem 26 100 Kč, jako své měsíční výdaje uvedla částku 13 474 Kč (4 860 Kč jako životní minimum, 3 915 Kč jako výdaje na bydlení a 4 699 Kč jako splátka jiného úvěru žalobkyni). Volné zdroje žalované tak byly vyčísleny částkou 11 626 Kč. Dále bylo uvedeno, že má maturitu, pracuje u zaměstnavatele , právnická osoba, . a bydlí v nájemním bydlení.12. Z částečného výpisu z běžného účtu žalované bylo zjištěno, že žalovaná obdržela od zaměstnavatele v květnu 2023 částku 11 169 Kč, v červnu 2023 částku 29 324 Kč, v červenci 2023 částku 24 716 Kč a v srpnu 2023 částku 24 447 Kč.13. Z upomínek žalobkyně ze dne 22. 4. 2024 a 21. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně upozorňovala žalovanou na možnost zesplatnění celého úvěru.14. Z oznámení ze dne 26. 5. 2024 soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila.15. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 9. 2024 a z podacího archu bylo zjištěno, že dne 12. 9. 2024 odeslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě celého dluhu, a to nejpozději do 15. dne od data odeslání předžalobní výzvy.16. Z nájemní smlouvy mezi žalovanou jako nájemcem a pronajímatelem soud zjistil, že žalovaná si v období od 1. 3. 2023 do 29. 2. 2024 pronajímala přízemí rodinného domu v Kladně o rozloze 69 m2 za měsíční nájemné 16 000 Kč a vodné a stočné činilo 3 000 Kč.17. Z platebního dokladu SIPO soud zjistil, že v srpnu 2023 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 5 539 Kč za elektřinu, poplatky České televizi a ČEZ služby.18. Z kopie o povolení k trvalému pobytu žalované a z interních listin žalobkyně nebyly zjištěny žádné další pro rozhodnutí relevantní skutečnosti.19. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.20. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i