27 C 7/2024-77 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši , částka, z titulu smlouvy o úvěru. Svůj nárok odůvodnila tak, že mezi její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši , částka, , a to v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku s úrokem ve výši , částka, , poplatkem ve výši , částka, , administrativním poplatkem ve výši , částka, a poplatkem umožňujícím platit splátky v hotovosti ve výši , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, do , datum, . Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že vyhodnotila údaje týkající se příjmů a výdajů získané od žalované, kdy žalovaná uvedla, že je zaměstnána s měsíčním příjmem ve výši , částka, a měsíčními výdaji ve výši , částka, . Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná celkem uhradila , částka, , a to tak, že dne , datum, uhradila , právnická osoba, Kč, dne , datum, uhradila , částka, a dne , datum, uhradila , částka, . Pohledávka byla s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná marně vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá nesplacené jistiny ve výši , částka, , úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku ve výši , částka, , administrativního poplatku ve výši , částka, , poplatku za umožnění hradit splátky v hotovosti ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaného úroku od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15% z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a bez omluvy se nedostavila na jednání ve věci. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).3. V průběhu jednání ve věci žalobkyně doplnila svá tvrzení v tom směru, že žalovaná částku částečně splácela, a proto svůj dluh uznala ve smyslu § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).4. S ohledem na cizí prvek v podobě slovenského státního občanství žalované se soud po právní stránce nejprve zabýval otázkou své pravomoci a otázkou rozhodného práva. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná mezinárodní smlouva, kterou by Česká a Slovenská republika sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů o zaplacení předmětných nároků a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení ES použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, posuzoval soud svou pravomoc nejprve podle citovaného nařízení, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace komunitárního práva aplikuje přednostně před ustanoveními zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Podle čl. 17 a 19 citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaná v rozhodné době měla bydliště na území České republiky.5. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním a skutkovému závěru.6. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná žádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Ve své žádosti uvedla, že je zaměstnána u zaměstnavatele , právnická osoba, s měsíčním příjem ve výši , částka, . Měsíční výdaje žalované připadají v částce , částka, na bydlení a energie, v částce , částka, na dopravu a jídlo a v částce , částka, na srážky ze mzdy. Žalovaná je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost k nezaopatřeným dětem a žije v nájmu. Nejvyšší ukončené vzdělání má základní a nevlastní žádný bankovní účet.7. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že první předchůdkyně žalobkyně a žalovanou uzavřely dohodu, podle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši , částka, , a to v hotovosti. Žalovaná se zavázala tuto částku společně s úrokem ve výši , částka, , poplatkem ve výši , částka, , administrativním poplatkem ve výši , částka, a poplatkem za umožnění hradit splátky v hotovosti ve výši , částka, vrátit ve 14 měsíčních splátkách po , částka, do , datum, . Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny. Smlouva obsahovala popisy obou smluvních stran.8. Z přehledu bylo zjištěno, že žalovaná uhradila právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, částku ve výši , právnická osoba, Kč, dne , datum, částku ve výši , částka, a dne , datum, částku ve výši , částka, . Všechny tyto částky byly hrazeny v hotovosti.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.10. Z oznámení ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně písemně informovala žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni.11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do , datum, .12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval o. z. a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen “SpÚ“), ve znění účinném ke dni právního jednání.13. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.15. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Podle § 86 odst. 1 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Dle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.18. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.19. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.20. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám do