216 C 158/2025-49 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 34 520 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní přes webové stránky www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně vyplatila žalované úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 20 000 Kč spolu s příslušenstvím, tj. smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejímž zaplacením je žalovaná v prodlení. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit uvedenou smluvní pokutu. Žalovaná na úvěr ničeho neuhradila, dluží žalobkyni na nesplacené jistině 20 000 Kč, na úroku z úvěru za první měsíc doby čerpání úvěru 8 000 Kč a na smluvní pokutě částku ve výši 6 520 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované ověřením příjmu žalované, náhledem do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Žalovaná ničeho neuhradila ani na základě předžalobní upomínky.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolán, nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).3. Z listiny nazvané smlouva o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč, úrok měl být sjednán na 40 % měsíčně. Pro případ prodlení žalované měla být sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou je žalovaná v prodlení. Listina není žalovanou podepsána.4. Ze zprávy banky a potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala dne 19. 3. 2024 částku 20 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, , který byl v předmětném období veden na jméno žalované.5. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, bylo zjištěno, že za období od 1. 8. 2023 do 31. 8. 2023 činil počáteční zůstatek – , částka, a konečný zůstatek – , částka, . Na účtu jsou patrné zejména příchozí úhrady od fyzických osob v desetitisícových částkách, dále částka , částka, od základní a mateřské školy, částka , částka, od nebankovní společnosti , právnická osoba, , částka , částka, od společnosti , právnická osoba, , a dále částky z jiného účtu žalované. Z výpisu je patrné, že žalovaná přečerpala kontokorent. Za období od 1. 9. 2023 do 30. 9. 2023 činil počáteční zůstatek – , částka, a konečný zůstatek – , částka, . Příjmové transakce jsou tvořeny zejména částkou , částka, od základní a mateřské školy, příchozími úhradami od fyzických osob a dále příchozími úhradami z jiného účtu žalované. Z výpisu je patrné, že i v tomto období žalovaná přečerpala kontokorent.6. Z listiny nazvané zesplatnění bylo zjištěno, že žalobkyně měla žalované oznámit zesplatnění úvěru ke dni 19. 7. 2024 a vyzvat k žalovanou úhradě dlužné částky do tři dnů.7. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 6. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to do tří dnů.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.10. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalované neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla v tvrzeném rozsahu uzavřena. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.16. V případě prokázání uzavření smlouvy měl taktéž soud v úmyslu poučit žalobkyni podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to zejména stran ověřování příjmů a skutečných výdajů žalované. Žalobkyně předložila pouze výpis z účtu žalované za období od 1. 8. 2023 do 31. 8. 2023 a od 1. 9. 2023 do 30. 9. 2023, ze kterého sice byl patrný pravidelný příjem od základní a mateřské školy, žalobkyně ovšem k výši a zdroji příjmu, ze kterého při posuzování úvěruschopnosti vycházela, ničeho netvrdila. Nadto z předmětného výpisu bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta nejméně jedna další zápůjčka/úvěr od nebankovní společnosti. Z výpisu též vyplývalo mnoho příchozích úhrad od fyzických osob včetně transakcí z dalšího účtu žalované. K výdajům žalované žalobkyně rovněž ničeho netvrdila, přičemž na účtu žalované za předmětné období činily konečné zůstatky – , částka, a – , částka, . Pro případ, kdy by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, nemohl by dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou pro nesplnění povinnosti řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.).17. Žalovaná však od žalobkyně převzala částku ve výši 20 00