216 C 166/2025-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 10 900 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový limit až do výše 10 000 Kč. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a ceník právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně, žalobkyně se však domáhá pouze úroku ve výši 12,75 % ročně. Žalovaný se dále zavázal hradit částku za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně, případně další poplatky v souladu s ceníkem. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 21. 11. 2024 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 1. 2025 byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni 1. 2. 2025 postoupena žalobkyni. Žalobkyně se nyní domáhá dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, úroku z úvěru do 1. 2. 2025 ve výši 814,02 Kč, úroku z prodlení do 1. 2. 2025 ve výši 264,65 Kč, poplatků ve výši 900 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 900 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván, ničeho však neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníku podle § 101 odst. 3 zákona č.99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Z listiny nazvané smlouva o revolvingovém úvěru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli uzavřít dne 4. 4. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč a žalovaný se měl zavázat úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně. Čerpání a splácení mělo probíhat v rámci úvěrového účtu č. , č. účtu, . Smlouva není právní předchůdkyní žalobkyně ani žalovaným podepsána.4. Z podkladů pro soudní řízení soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na účet č. , č. účtu, za období od 9. 5. 2024 do 21. 11. 2024 celkem částku 10 000 Kč.5. Z výzvy ze dne 20. 10. 2024 a dne 23. 11. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně měla žalovaného k úhradě dlužné částky opakovaně upomenout.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2025 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován.7. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 21. 5. 2025. Výzva byla odeslána dne 7. 5. 2025.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.10. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru tak nebylo v řízení prokázáno.16. Nad rámec odůvodnění dále soud uvádí, že žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ničeho netvrdila, i pokud by tedy uzavření smlouvy tvrzeného obsahu bylo prokázáno, smlouva by byla neplatná, a to bez nutnosti vznesení námitky spotřebitelem (§ 87 odst. 1 téhož zákona ve spojení s rozhodnutím Soudního dvora EU ve věci C-679/18, OPR-Finance, ze dne 5. 3. 2020). Žalobkyni se i v tomto případě pro její nepřítomnost u jednání nedostalo poučení podle § 118a o. s. ř.17. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně převzal částku 10 000 Kč, přičemž právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, nevrátil ničeho. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 10 000 Kč bezdůvodně obohatil, a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč bylo možné žalobkyni přiznat až od 22. 5. 2025 do zaplacení, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učin