216 C 187/2025-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 36 200 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní přes webové stránky , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č., hodnota, na základě, které žalobkyně vyplatila žalovanému dne 9. 1. 2024, 10. 1. 2024 a 19. 1. 2024 úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 20 000 Kč spolu s příslušenstvím, tj. smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejímž zaplacením je žalovaný v prodlení. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ověřením příjmu žalovaného a náhledem do veřejných rejstříků. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas a dostal se tak se svým závazkem do prodlení, přičemž svůj závazek neuhradil ani na základě upomínek žalobkyně, proto došlo ke dni 30. 4. 2024 k zesplatnění celého úvěru. Před podáním žaloby byl žalovaný dne 14. 6. 2025 upomínán k úhradě dlužné částky, avšak nic neuhradil. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje nevrácenou jistinu ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 200 Kč a zákonný úrok ve výši 14,75 % z částky 28 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 17. 12. 2025. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalobkyně dne 9. 1. 2024 poukázala na bankovní účet č., č. účtu, částku 7 000 Kč, dne 10. 1. 2024 poukázala částku 3 000 Kč a dne 19. 1. 2024 poukázala částku 10 000 Kč. Ze zprávy banky ze dne 4. 11. 2025 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č., č. účtu, je žalovaný. Dále bylo zjištěno, že dne 9. 1. 2024 byla na tento účet poukázána částka 7 000 Kč, dne 10. 1.2024 částka 3 000 Kč a dne 19. 1. 2024 částka 10 000 Kč.6. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 15. 8. 2023 do 8. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný měl pravidelný příjem od společnosti , Anonymizováno, . Dále mu byly poukázány různé částky od nebankovních společností. Žalovaný měl výdaje na sázky, ostatní výdaje žalovaného byly běžné.7. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 6. 2025 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného pod hrozbou žaloby k úhradě dlužné částky, a to do tří dnů.8. Předložena byla listina nazvaná smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 1. 2024, ve které se uvádí, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dohodu, dle které se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat tuto částku společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně vrátit. RPSN bylo 5 818,24 %. Pro případ prodlení žalovaného byla v listině uvedena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení. Listina není žalovaným podepsána.9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZsÚ“), ve znění k datu právního jednání.10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 104 ZsÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.12. Podle § 110 odst. 1 ZsÚ“ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.13. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.15. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla v tvrzeném rozsahu uzavřena. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.18. V případě prokázání uzavření smlouvy měl taktéž soud v úmyslu poučit žalobkyni podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to zejména stran ověřování příjmů a skutečných výdajů žalovaného. Žalobkyně předložila pouze výpis z účtu žalovaného za období od 15. 8. 2023 do 8. 1. 2024, ze kterého sice byl patrný pravidelný příjem od , právnická osoba, , žalobkyně ovšem k výši a zdroji příjmu, ze kterého při posuzování úvěruschopnosti vycházela, ničeho netvrdila. Nadto z předmětného výpisu bylo zjištěno, že žalovanému již byly poskytnuty jiné úvěry od nebankovních společností. K výdajům žalovaného nebylo tvrzeno ničeho, zejména nebylo tvrzeno, jakým způsobem žalovaný řeší svojí bytovou otázku, počet vyživovacích osob a výši ostatních nezbytných výdajů žalovaného. Dále bylo z výpisu z účtu patrné, že žalovaný měl výdaje na různé sázky. Žalobkyně tedy nemohla mít postaveno na jisto, že žalovaný bude dostatečně bonitní. Pro případ, kdy by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, tak by nemohl dojít k jinému závěru než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou pro nesplnění povinnosti řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, k čemuž je soud p