216 C 190/2025-59 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 25 628,15 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 7. 12. 2024 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr až do výše 72 200 Kč a žalovaný se úvěr zavázal splatit spolu s úroky, poplatkem za úvěr, poplatkem za službu „klidné spaní“ a poplatkem za službu „presto“. První splátka byla splatná dne 6. 1. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 31. 5. 2026. Žalovaný dne 7. 12. 2024 celkem načerpal částku 11 500 Kč. Pro případ prodlení s úhradou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že vyhodnotila údaje poskytnuté žalovaným a provedla lustraci žalovaného v rejstřících. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně smlouvu dne 7. 4. 2025 vypověděla. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 11 500 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 228,85 Kč, úroku ve výši 13 503,23 Kč, poplatku za službu klidné spaní ve výši 54,90 Kč, poplatku za službu presto ve výši 165 Kč, smluvní pokuty ve výši 176,17 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 11 948,75 Kč od 8. 4. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).4. Ve věci byla k důkazu předložena listina označená jako smlouva o úvěru ze dne 7. 12. 2024, která byla podepsána žalobkyní, podpis žalovaného absentoval. V této listině se uvádí, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému částku až do výše 72 200 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit společně s poplatkem za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky úroku ve výši 0,983 % denně, poplatkem za službu „klidné spaní“ ve výši 3,66 Kč denně a poplatkem za službu „presto“ ve výši 165 Kč. První splátka byla splatná dne 6. 1. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 31. 5. 2026. RPSN bylo sjednáno ve výši 1 781,06 %. Předloženy byly informace pro spotřebitele, předpis denních splátek a výpis posouzení úvěruschopnosti, avšak i tyto listiny jsou bez podpisu žalovaného.5. Z autorizace smlouvy bylo zjištěno, že totožnost spotřebitele měla být autorizována prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet.6. Z výpisu o platbě bylo zjištěno, že žalobce zaslal dne 7. 12. 2024 na bankovní účet č. , č. účtu, částku 11 500 Kč.7. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 7. 2025 včetně dokladu o odeslání z 21. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky do tří dnů.8. Z listiny nazvané údaje o poskytovateli, obecné principy posuzování a přehled příjmů nebyly zjištěny žádné další relevantní skutečnosti pro rozhodnutí.9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění k datu právního jednání.10. Podle § 2395 o. z. prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 104 ZoSÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.12. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.13. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.15. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen17. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ze dne 7. 12. 2024. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru tak nebylo v řízení prokázáno.18. V řízení však bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému částku 11 500 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč.19. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 29. 7. 2025 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 21. 7. 2025 (doručení viz § 573 o. z.) a určila lhůtu k plnění do tří dnů. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 29. 7. 2025. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba výrokem II. zamítnuta.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady ří