228 C 67/2025-61 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 51 923,65 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 43 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázal tuto částku vrátit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, proto došlo k 21. 10. 2024 k zesplatnění celého úvěru, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Úvěr byl úročen smluvním úrokem ve výši 78,09 % ročně. Žalobkyně požaduje i úhradu smluvního úroku od data poskytnutí úvěru do zesplatnění, celkem pak 8 923,65 Kč. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni smlouvou ze dne 12. 2. 2025. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 43 000 Kč Kč a smluvního úroku ve výši 8 923,65 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 22. 10. 2024 do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky, k podpisu došlo dle dodatku za použití kódu zaslaného na telefon SMS zprávou, byly zaslána verifikační platba. Dle tvrzení žalobkyně došlo k posouzení úvěruschopnosti žalované, a to poskytnutím osobního dokladu, dokladu o příjmu, dalších dokladů potřebných k posouzení, lustrací v registrech SOLUS a NRKI, v souhrnném hodnocení žalované mají být vedle jejích příjmů a výdajů uvedeny rovněž informace o zaměstnání žalované.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud ve věci nařídil k jednání. Z účasti na tomto jednání se omluvila žalobkyně. Žalovaná, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, se k nařízenému jednání nedostavila. Soud proto postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu jednal a rozhodoval v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.4. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti.5. Z listiny označené jako předsmluvní formulář č. , hodnota, , ve znění dodatku č. 1 a rovněž pak z návrhu na uzavření smlouvy č. , hodnota, bylo zjištěno, že obsahem této smlouvy mělo být poskytnutí úvěru společností , právnická osoba, . žalované, celková výše úvěru měla činit 43 000 Kč, celková částka, kterou měla žalovaná uhradit 141 168 Kč, celková výše splátky 2 941 Kč, splátek 48, splatnost 17. den v měsíci, zápůjční úroková sazba měla činit 78,09 % ročně, výše RPSN 113,09 %. Smlouva je datována dnem 18. 7. 2024, není podepsána žalovanou, místo podpisu je připojen číselný kód. Dodatkem č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru je žádost o uzavření smlouvy na dálku, v dodatku je popsán proces uzavírání smlouvy prostřednictvím kódu, který poskytoval úvěru zašle prostřednictvím SMS a který má současně sloužit jako variabilní symbol při zaslání verifikační platby ve výši 1 Kč. Dne 19. 7. 2024 mělo dojít ke schválení úvěru. Ze splátkového kalendáře byly zjištěno, že splatnost první splátky byla stanovena na 17. 8. 2024, další vždy každého 17. dne v měsíci, v kalendáři bylo rozepsáno, jak část uhrazených prostředků bude započtena na jistinu a jaká na úrok. Smlouva i dodatek jsou podepsány stejným číselným kódem.6. Oznámení z 21. 10. 2024 obsahuje sdělení právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalované o zesplatnění úvěru (odeslání není doloženo).7. Z listiny nadepsané jako Hodnocení klienta bylo zjištěno, že k osobě žalované mělo být zjištěno, že její čistý měsíční příjem činí 20 986 Kč (není specifikován zdroj příjmů), příjem manžela či partnera není uveden, výdaje – životní minimum 4 860 Kč, druhá osoba v domácnosti 0, jedno dítě (výdaje 3 490 Kč), bydlení 7 473 Kč, ostatní 300 Kč. Zaměstnavatel není žádný vyplněn. Výpisy z registru NRKI a SOLUS jsou negativní. Předložena byla i kopie občanského průkazu žalované.8. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne 18. 7. 2024 mělo být poskytovatelem úvěru na účet 05535468083/0800 vyplaceno celkem 43 000 Kč. Dle rámcové smlouvy o finančních službách z 15. 7. 2024 je tento účet veden na žalovanou. Že uvedené finanční prostředky byly na účet připsány a že jde o účet, jehož majitelem je žalovaná, bylo potvrzeno i dotazem na banku.9. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 12. 2. 2025 ve spojení se společným prohlášením z 14. 3. 2025, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. 1., kdy mezi postoupené pohledávky dle příslušné přílohy patří i pohledávka za žalovanou.10. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno společně s jednoduchou výzvou k úhradě před podáním žaloby dne 5. 4. 2025, odesláno bylo dle podacího lístku téhož dne.11. Do spisu byly založeny dvě potvrzení o příchozí platbě od úřadu práce, na jméno , jméno FO, , číslo účtu odlišné od účtu žalované, příchozí platba je 27 446 Kč.12. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru, předsmluvní informace či dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované či provedení verifikační platby, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle.13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.14. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Podle § 86 odst. 1. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Podle § 75 zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecním zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.18. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.19. Z důvodové zprávy k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (