230 C 140/2025-58 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 16 442 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ) a žalovanou byla dne 20.4.2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 6 000 Kč a na základě které se žalovaná zavázala vrátit úvěrovou jistinu a smluvní pokutu ve výši 512 Kč. Smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostřednictvím webových stránek www.zaplo.cz, kde žalovaná vyplnila data o požadovaném úvěru, vyplnila registrační formulář s údaji o sobě (včetně telefonního čísla a emailové adresy). Obsah smlouvy a dalších dokumentů odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole. Žádost byla následně právní předchůdkyní schválena a žalované byl na zadaný bankovní účet poskytnut úvěr. Pro identifikaci plateb dle tvrzení žalobkyně smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly variabilní symbol v podobě čísla úvěrové smlouvy.2. Žalovaná ale poskytnutý úvěr dle tvrzení žalobkyně řádně nesplácela, pročež by celý úvěr zesplatněn. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, která žalovanou bez úspěchu vyzvala ke splacení dluhu. Žalobkyně požadovala i smluvní pokutu ve výši 512 Kč, když tvrdila, že pokuta v této výši byla mezi účastníky sjednána pro případ prodlení s hrazením úvěru v úvěrové smlouvě.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, ačkoli k tomu byl soudem vyzvána; k ústnímu jednání u zdejšího soudu konanému 15.9.2025 se bez omluvy nedostavila, ač byli řádně a včas předvolána. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila.4. Z listinných důkazů provedených v rámci jednání soud zjistil následující skutečnosti.5. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 20.4.2024 mezi , právnická osoba, a žalovanou, na které absentují podpisy obou smluvních stran; dále pak její dodatek č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, ., na kterých opět absentují podpisy obou smluvních stran.6. Z výpisu transakcí z účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, bylo zjištěno, že dne 30.5.2024 byla na účet č. , č. účtu, zaslána platba 1 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , dne 8.5.2024 pak platba 2 000 Kč pod VS , var. symbol, , dne 30.4.2024 pak částka 3 000 Kč pod VS , var. symbol, , dne 23.5.2024 částka 4 000 Kč pod VS , var. symbol, , dne 20.4.2024 pak částka 6 000 Kč pod VS , var. symbol, .7. Ze zprávy ČSOB, a.s. z 14.8.2025 bylo zjištěno, že bankovní účet č. , č. účtu, je veden pro žalovanou a že jiná osoba než žalovaná k tomuto účtu neměla dispoziční oprávnění.8. Z výzvy právního zástupce žalobkyně datované 18.1.2025 včetně podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu a bylo jí odesláno oznámení o postoupení pohledávky z výše uvedené úvěrové smlouvy na žalobkyni.9. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda skutečně došlo mezi účastníky tohoto řízení k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy a dospěl k závěru, že v tomto směru neunesla žalobkyně svou povinnost tvrzení, ani povinnost důkazní. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy. Žalobkyně k tomu neoznačila v podstatě žádné důkazy, vyjma výpisů z informačního systému právní předchůdkyně shora citované smlouvy o úvěru pod č. , hodnota, včetně dodatků různě datovaných s absentujícímu podpisy smluvních stran. Tato vyhotovení ovšem vytvořila sama právní předchůdkyně žalobkyně a spolehlivě proto nemohou prokázat tvrzení žalobkyně, zejména skutečnost, že to byl právě žalovaná, kdo celý žalobkyní popsaný proces uzavření provedl (především že právě ona vyplnila žádost a poslala ověřovací SMS kód). Pochybnost způsobuje i nesoulad s žalobními tvrzeními, kdy žalobkyně tvrdí poskytnutý úvěr ve výši 6 000 Kč, k důkazu pak navrhla listiny prokazující odeslání jiných částek, v souhrnu pak 16 000 Kč.10. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy a identifikace žalované v rámci kontraktačního procesu a zejména označila důkazy ke svým tvrzením. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní stran skutečnosti, že to byl právě žalovaná, kdo podal žádost o úvěr a kódem podepsal smlouvu žalobou tvrzeného obsahu.11. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.12. Podle § 1745 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.13. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.14. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.15. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva. Jak vyplývá z § 1725 věty první a § 1745 občanského zákoníku, smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsens (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy.18. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, resp. neprokázala, že to byla právě žalovaná, kdo vůči žalobkyni učinil nabídku v podobě žádosti o úvěr.19. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku). Právní předchůdkyně zaplatila žalované na její účet (jak bylo prokázáno zprávou banky) celkem 16 000 Kč, aniž by k tomu existoval právní důvod, zejména závazek ze smlouvy mezi účastníky. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), jímž se žalovaný na úkor žalobkyně obohatila a je proto povinna je podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat. Žalovaná přitom netvrdila, ani v řízení nevyšlo najevo, že by dosud právní předchůdkyni či žalobkyni cokoliv uhradila. Pohledávka na zaplacení výše uvedené částky za žalovaným byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni (k závěru o aktivní legitimaci žalobkyně postačuje řádné oznámení postoupení žalovanému, viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).20. Splatnost pohledávky žalobkyně soud posoudil odlišně. Nelze ji odvíjet od smlouvy, neboť ta vůbec nebyla uzavřena. V případech bezdůvodného obohacení se splatnost řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně prokazatelně (podací arch z 18.1.2025, ohledně ostatních výzev k zaplacení žalobkyně neprokázala jejich odeslání do dispoziční sféry žalované) vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky do 3 dnů výzvou odeslanou dne 18.1.2025. Do dispozice žalované se dostala dne 21.1.2025 (§ 573 občanského zákoníku), splatnost tedy nastala dne 22. 1. 2025 a od 22. 1. 2025 je žalovaná v prodlení. Teprve až od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené naří