19 C 70/2025-74 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 139 203 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 3. 5. 2024 prostřednictvím elektronických prostředků úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poukázala na bankovní účet žalovaného částku 81 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 6 312 Kč spolu s úrokem a sjednaným pojištěním schopnosti splácet úvěr ve výši 773 Kč, přičemž úhrada za pojištění byla součástí měsíční splátky. Žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr na základě informací získaných od žalovaného, dotazem do příslušných databází a z dalších zdrojů, jako například dokladů o příjmech a prohlášení žalovaného. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou 1. a 2. splátky, a proto žalobkyně přistoupila ke dni 18. 8. 2024 k zesplatnění úvěru. Žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho, ke dni zesplatnění činila dlužná nová jistina úvěru s přirostlými úroky částku 96 757,08 Kč. Žalobkyni vzniklo též právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč a po zesplatnění úvěru též právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 39 502 Kč. Výše dlužného pojištění schopnosti splácet úvěr činí částku 1 546 Kč.2. Podáním ze dne 17. 10. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, proto bylo řízení usnesením zdejšího soudu ze dne 22. října 2025 č.j. 19 C 70/2025 – 57 částečně zastaveno. Předmětem řízení tak nadále bylo zaplacení částky 82 546 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 81 000 Kč a pojistného ve výši 1 546 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 20. 8. 2024 do zaplacení.3. Podáním ze dne 15. 12. 2025 žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce sdělil, že je v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody, přesto se snaží dát do pořádku své záležitosti, zejména zaplatit své dluhy, přičemž požádal o odročení jednání a přerušení řízení s tím, že by dluh zaplatil do konce března 2026, o čemž by se žalobkyní uzavřel smír. Soud žádosti o odročení jednání nevyhověl, když důvod, který žalovaný pro odročení uváděl (nijak blíže nedefinovaná a tedy nejistá smírná jednání) nespadá pod omluvitelné důvody. Žalovaný ani jeho právní zástupce se k jednání následně nedostavili. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů.6. Ze smlouvy o úvěru včetně dodatku č. , hodnota, , formuláře k podpisu na dálku, předsmluvního formuláře, splátkového kalendáře a oznámení o schválení úvěru včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný dne 3. 5. 2024 uzavřeli smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 81 000 Kč, jejž se žalovaný zavázal vrátit ve 48 měsíčních splátkách po 6 312 Kč splatných 12. dne v každém kalendářním měsíci a zaplatit úrok ve výši 78,08 % ročně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, podepsána byla prostřednictvím textové zprávy obsahující jedinečný podpisový kód ve formě variabilního symbolu platby ve výši 1 Kč, kterou žalovaný zaslal ze svého bankovního účtu za účelem jeho identifikace (viz též výpisy ze systému žalobkyně).7. Z dokladů o vyplacení a výpisů ze systému žalobkyně vyplývá, že úvěr byl žalovanému vyplacen převodem na účet dne 6. 5. 2024. V případě prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru, zesplatnění se netýká dosud nesplatných měsíčních úhrad pojištění. Dle karty klienta žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil.8. Z informace o pojištění, prohlášení klienta a přihlášky do pojištění (skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry) bylo zjištěno, že součástí smluvního ujednání mezi žalobkyní a žalovaným bylo rovněž sjednání pojištění schopnosti splácet úvěr, žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 773 Kč měsíčně. Dle karty klienta vznikl žalovanému dluh na pojistném ve výši 1 546 Kč.9. Z formuláře hodnocení klienta, výpisu z nebankovního registru klientských informací, prohlášení klienta, výpisů platby a kopie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením smlouvy sdělil žalobkyni, že dosahuje čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání ve výši 35 300 Kč. Ke své osobě uvedl, že je svobodný, má vysokoškolské vzdělání, žije ve vlastním bydlení. Stran výdajů vycházela žalobkyně z výše životního minima, tedy částky 4 860 Kč, z částky 2 988 Kč představující splátky žalobkyni a z výdaje 5 896 Kč na bydlení. Žalovaný nesdělil další příjmy či výdaje, žalobkyně tedy počítala s celkovými výdaji 13 744 Kč. Žalobkyně si od žalovaného nechala doložit výši příjmu, ohledně výdajů žalovaného nebyl předložen žádný doklad. Žalovaný měl v NRKI evidovány živé, odvolané a zamítnuté žádosti o úvěr u 14 finančních institucí mimo žalobkyni, nesplacenou částku na úvěrech v celkové výši 837 987 Kč, sjednané úvěrové rámce s limity v celkové výši 110 700 Kč a dluh po splatnosti ve výši 9 750 Kč.10. Z oznámení ze dne 15. 7. 2024 a oznámení ze dne 12. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru s tím, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky po dobu 65 dnů, dojde v souladu s úvěrovou smlouvou k automatickému zesplatnění úvěru. Podle oznámení ze dne 18. 8. 2024 sdělila žalobkyně žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala ho k jeho okamžitému zaplacení ve lhůtě 10 dnů od data odeslání oznámení. Z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu vyplývá, že dne 15. 9. 2025 byla žalovanému odeslána předžalobní výzva.11. Žalovaný zároveň netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyni cokoliv zaplatil.12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 3. 5. 2024 k uzavření spotřebitelské úvěrové smlouvy, podle které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 81 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úroky. Součástí smluvního ujednání bylo rovněž pojištění schopnosti splácet úvěr, pojistné činilo částku 773 Kč měsíčně. Žalovaný však žalobkyni poskytnutý úvěr ani částečně nevrátil, celkem tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 81 000 Kč a pojistné ve výši 1 546 Kč.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.17. Podle § 1727 o. z. každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se pos