209 C 34/2026-63 – Okresní soud v Kladně

1 Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , na základě které poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Spolu s úvěrem se zavázal uhradit úrok ve výši 210 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2 520 Kč. Žalovaný porušil svoji povinnost, nesplatil poskytnutý úvěr v souladu se smluvními ujednáními, proto z důvodu prodlení mu vznikla dále povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení 700 Kč, dále za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv 800 Kč, za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu 1 000 Kč a smluvní pokutu 2 989 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, , která tuto pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného k úhradě dluhu vyzvala, žalovaný ale nereagoval. Obdobně žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, . smlouvu o spotřebitelském úvěru 641108, na základě které poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Spolu s úvěrem se zavázal uhradit úrok ve výši 450 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 5 399,24 Kč. Žalovaný porušil svoji povinnost, nesplatil poskytnutý úvěr v souladu se smluvními ujednáními, proto z důvodu prodlení mu vznikla dále povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení 700 Kč, dále za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv 800 Kč, za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu 1 000 Kč a smluvní pokutu 6 435 Kč. I tuto pohledávku za žalovaným původní věřitel postoupil na společnost , právnická osoba, , která ji následně postoupila na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného k úhradě dluhu vyzvala, žalovaný ale nereagoval.2 Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému předvolal účastníky sporu. Žalovaný se k jednání nedostavil, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně při jednání vzala žalobu částečně zpět s tím, že nadále po žalovaném bude požadovat částky 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč od 12. 2. 2026 do zaplacení a dále částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 12. 2. 2026 do zaplacení z částky 15 000 Kč. Tedy bude požadovat pouze částky, které skutečně právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla.3 Ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. 727671/20.2.2025 vzal soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, . a společnost , právnická osoba, dne 20. 2. 2025 uzavřely Smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným v celkové výši 25 329,24 Kč splatné ke dni 20. 2. 2025, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 11. 2024. Ve smlouvě se dále uvádí, že postupitel (, právnická osoba, .) postupníkovi (, právnická osoba, ) postupuje též nárok na vydání bezdůvodného obohacení z platby 15 000 Kč provedené na bankovní účet dlužníka (žalovaného).4 Ze Smlouvy o postoupení pohledávky č. , datum, vzal soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, . a společnost , právnická osoba, dne 20. 2. 2025 uzavřely Smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným v celkové výši 13 126 Kč splatné ke dni 20. 2. 2025, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 18. 11. 2024. Ve smlouvě se dále uvádí, že postupitel (, právnická osoba, .) postupníkovi (, právnická osoba, ) postupuje též nárok na vydání bezdůvodného obohacení z platby 7 000 Kč provedené na bankovní účet dlužníka (žalovaného).5 Ze Smlouvy o postoupení pohledávek , Anonymizováno, ze dne 20. 2. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni.6 Z potvrzení o platbě , právnická osoba, . vystaveného dne 3. 3. 2025 soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 21. 10. 2024 z účtu společnosti , právnická osoba, . vyplacena částka 7 000 Kč.7 Z potvrzení o platbě , právnická osoba, . vystaveného dne 25. 2. 2025 soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 16. 11. 2024 z účtu společnosti , právnická osoba, . vyplacena částka 15 000 Kč.8 Z předžalobní výzvy ze dne 4. 2. 2026 a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného v souvislosti se smlouvami o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, k úhradě částky celkem 55 002 Kč (včetně nákladů advokáta) do 7 dnů od odeslání výzvy.9 Z výpisů výzev a upomínek, výzev k uhrazení pohledávky soud zjistil, že původní věřitel žalovaného opakovaně vyzýval v souvislosti s oběma smlouvami o úvěru k úhradě dluhu (v různých výších).10 Z předsmluvních formulářů, smluv o úvěru a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že původní věřitel a žalovaný spolu uzavřeli dvě smlouvy o úvěru o parametrech tvrzených v žalobě stran výše úvěrů, době jejich splatnosti i dohodnutých úroků a poplatků včetně sankčních ujednání.11 V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni, případně její právní předchůdkyni nějaké částky uhradil.12 Žalobkyně v žalobě ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného uvedla pouze, že žalovaný byla lustrován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a také byl povinen uvést výši svých měsíčních výdajů a příjmů. Po porovnání všech zjištění v tomto směru původní věřitel dospěl k závěru, že žalovaný je úvěruschopný. Nic dalšího konkrétního žalobkyně nedotvrdila a vůbec žádné důkazy do spisu nezaložila ani nenavrhla. Žalobkyně ale učinila částečné zpětvzetí s tím, že nadále se již domáhala pouze jistin, které prokazatelně původní věřitel žalovanému na jeho účet zaslal.13 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14 Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.15 V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).16 V daném případě, jak uvedeno shora, se žalobkyni nepodařilo v řízení prokázat, že by její právní předchůdkyně řádně zkoumala, případně s péčí řádného hospodáře vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto na smlouvu o úvěru je třeba nadále hledět jako na neplatnou. V takovém případě však nelze z titulu smlouvy přiznat jakékoli plnění.17 Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18 Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19 Protože v řízení bylo prokázáno poskytnutí částek 7 000 Kč a 15 000 Kč na účet žalovaného, a nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni (její právní předchůdkyni) cokoli uhradil, uzavřel soud svá zjištění tak, že o částky 7 000 Kč a 15 000 Kč se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Z uvedených důvodů proto soud žalovanému uložil, aby částky 7 000 Kč a 15 000 Kč, plus zákonné úroky z prodlení z těchto část